Plály ohně, zněly chóry a bylo to zábavné

14. listopadu 2001

Původem východoněmecká kapela Rammstein se v pondělí v zaplněné pražské Paegas Areně představila v plné zbroji a ještě dlouho asi bude ve snech strašit službu konající hasiče z Prahy 7. Vystoupení doprovázely nejen ohlušující výbuchy, kouřové kaskády a šlehající plamenné stěny, jejichž žár byl cítit až na tribuně na druhém konci haly. Na pódiu plál i stojan mikrofonu, krk (funkční) kytary a během drtivé "hymny" Rammstein došlo k očekávanému vznícení roucha zpěváka Tilla Lindemanna.

Ten pak v závěru vypalovačky Feuer Frei! připomínající válečnou vřavu dštil s oběma kytaristy oheň jako rozzuřená trojhlavá saň. Světelných efektů Rammstein užívali účelně - dávky červených laserových střel, jež proletěly nad hlavami posluchačů napříč halou, byly výjimečným prvkem. Výhradně bílá a žlutá světla hekticky blikala v rytmu monolitních maršů, při nichž všech šest členů připomínalo pochodující mechanické loutky v extázi.

Každý z členů skupiny měl svou typickou roli. Zpěvák Lindemann zlověstně odsekával slova, jako by dával rozkazy z tribuny. Oba pyromanští kytaristé mu pomáhali "komandovat" publikum, holohlavý basista připomínal popravčího a strojově hrající bubeník se podobal androidovi. Kontrast k okázale vystavovaným, potem vyleštěným "samcům" pak vytvářela rachitická postava klávesisty, jenž vypadal, jako by se nad nástrojem měl každou chvíli rozsypat. Jeho šaškovsky groteskní tanečky patří k představení Rammstein stejně neodmyslitelně jako jeho výlet v gumovém člunu po vlnícím se moři z rukou publika. Nechyběla ani role otroka drženého na obojku sadomasochistickým pánem; ovšem mocně tryskající penis už dovedl patologické sexuální fantazie kapely na hranu únosnosti.

Koncert Rammstein však zdaleka nebyl jen o ohních a jiskrách. Mučivě tíživé, pateticky dramatizované melodie byly stavěny na kontrastu mezi břitkými metalickými riffy kytar a chladnými, ale melodicky poutavými syntetickými plochami; mezi zupácky skandovanými slokami a majestátně vyklenutými hymnickými refrény s nasamplovanými chóry či ženskými vokály. V téměř každé skladbě Rammstein dokázali zpestřit unifikovaný "laibachovský" sound vynalézavou vložkou; třeba klávesovým sólem ve stylu německé nové vlny. První z proslulých hitů, skandovačku Du hast, si Rammstein dovolili zařadit až po tři čtvrtě hodině; to už měli díky písním Rein Raus, Asche zu Asche nebo Sehnsucht publikum divoce rozskákané až k mixážnímu pultu. Finální část devadesátiminutového koncertu patřila hitům z nového alba Mutter, v přídavku došlo i na bizarní coververzi skladby Stripped od Depeche Mode.

Agresivně hypnotická muzika a image Rammstein se vnějškově sice vzhlíží v estetice "pochmurné krásy", především je to však dobře vymyšlené i zahrané představení, které si ironicky pohrává s nejtemnějšími stránkami lidské povahy, nikoli se svastikami, jak je jim často předhazováno. A činí tak provokativně, působivě - a zábavně.

Rammstein. Předkapela Clawfinger.
12. listopadu 2001, Paegas Arena, Praha. Pořádala agentura Interkoncerts.

Německá skupina Rammstein.