"Úderné plakáty nejlépe vystihují nebezpečí, jak je možné zmanipulovat člověka," vysvětluje ředitel Galerie u Křižovníků Jan Třeštík, který v galerii sestavil pro rok 2005 výstavní cyklus zobrazující plakát v různých polohách.
Slogany typu Staň se horníkem nebo Na soud s americkými barbary dnes působí jak z jiného světa, přesto mohou oslovit pamětníky i mladou generaci.
Komunistickou absurditou nepoznamenaní sběratelé plakátů v Americe jsou za ně ochotni zaplatit v dolarech až padesátitisícové částky.
"Výstava je unikátní také z výtvarného hlediska. Jsou zde k vidění velmi vzácná, u nás dosud nikdy nevystavená díla ruské avantgardy," říká kurátorka výstavy Marta Sylvestrová.
Ve své době vstoupil do služeb ideologie nejeden prvotřídní umělec, takže se v expozici najdou i grafické skvosty, například díla Gustava Kluciase, Lazara Lasického či Valentiny Kulaginy.
Výstava zobrazuje umělecké nadšení "velkolepou ideou krásného nového světa", věčných časů s Leninem, který si jako první uvědomil agitační moc filmu a plakátu, či přestavbou země, která se s odvoláváním na nejlepší úmysly snaží ovládnout veškeré oblasti života.
Avantgardní, socialisticko-realistické či normalizační tisky dokreslují výstižné citace z díla Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala nebo Ivana Diviše.
Výstavu doprovází promítání dobových filmů v kině Ponrepo či politicko-filozofický seminář. Plné vstupné na výstavu, která trvá do 30. března, činí 100, snížené 50 korun.
