Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Písničky je lepší nenafukovat. Ať jsou od Beatles či od klasika

  16:55aktualizováno  16:55
Středeční koncert České filharmonie lákal zejména na jméno basbarytonisty Adama Plachetky, ale pod taktovkou Jakuba Hrůši toho přirozeně nabídl mnohem více. Našemu pěvci patřila zhruba čtvrthodinka.

Adam Plachetka a Jakub Hrůša na koncertě v Rudolfinu | foto: Petra Hajská

Tolik času zabraly čtyři písně Franze Schuberta, instrumentované ve třech případech Maxem Regerem (Gruppe aus dem Tartarus, Prometheus, Im Abendrot) a v jednom Hectorem Berliozem (Erlkönig). Tyto úpravy dnes nelze považovat za více než kuriozitu. Schubert písním určil klavírní doprovod, ovšem další skladatelé je nezřídka přešívali do opulentnějšího tvaru, často na přání operních pěvců. Některé úpravy možná ve své době přispěly k popularizaci písní, ale dnes působí vyumělkovaně.

Ani Reger, ani Berlioz přes všechno své instrumentační umění písně rozhodně nevylepšili. Klavírní part se svou strohou výstižností je totiž u Schuberta nenahraditelný a jeho rozpuštění do orchestru způsobí to, že z geniálních miniatur se stane jakási průměrná kantáta či opera balancující na hraně sentimentality. Asi jako když písničky Beatles hraje a lká symfonický orchestr.

Výjimečné podání může tyto úpravy aspoň částečně ospravedlnit. Plachetkův atraktivní hlas a jeho spíše operní než intimní přednes se jistě může hodit k dramatičtějším písním, jako je Prometheus nebo Erlkönig (Král duchů). Nicméně ani tyto dvě písně, ani dvě další nevyzněly tak jedinečně a odlišeně, že by si člověk interpretaci navždy zapamatoval. Navíc Plachetkovo úsilí o intenzivní výraz třeba v Králi duchů už bylo na hraně a hlas nepůsobil jako přirozeně uvolněný.

Opomíjený skladatel

Mnohem více utkvěl v paměti „zbytek“ programu. Miloslav Kabeláč je stále opomíjený český symfonik dvacátého století, a tak lze uvítat, že zazněla jeho téměř půlhodinová skladba Mysterium času, komponovaná v temných padesátých letech. Ve velkém výrazovém oblouku vykresluje jakýsi zvukový obraz nekonečného plynutí času, jehož řád nemůže jedinec narušit. V podání Hrůši a orchestru vyzněla skladba přístupně, s velkou vnitřní silou a gradací.

Z hlediště se zdálo, že hudebníci Hrůšu respektují v každém pečlivě připraveném gestu, což dodalo na účinku i (v porovnání s Kabeláčem) notoricky známé Fantastické symfonii od Hectora Berlioze. Nevyzněla jako vnějškově efektní skladba, k čemuž autor dozajista dává nejednu příležitost, ale spíš jako vskutku romantická niterná výpověď. Pro našeho mladého dirigenta, který od této sezony stojí v čele Bamberských symfoniků, to byl rozhodně úspěšný večer.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kryštof (Stadion Evžena Rošického, Praha, 16. září 2017)
RECENZE: Kryštof na stadion patří, jen se nemuselo tolik mluvit

Kapela Kryštof si splnila sen. Jeden a půlkrát, když v sobotu vyprodala a v neděli slušně zaplnila Stadion Evžena Rošického na pražském Strahově. Richard...  celý článek

P.B.CH. v klipu k písni Kiki a Maki
VIDEO: P.B.CH. zhudebnil rozkoly v Lucii i rozchod dvojice Kiki a Maki

Baskytarista P.B.CH. přirovnává spor plážových volejbalistek Markéty „Maki“ Slukové a Kristýny „Kiki“ Kolocové k rozkolům ve své domovské kapele Lucie. Napsal...  celý článek

Kapela Zakázaný ovoce
VIDEO: Zakázaný ovoce natočilo klip, kterým bojuje proti šikaně

Kapela Zakázaný ovoce přichází s novým tematickým videoklipem Probdělý noci. Jeho poselstvím je boj proti šikaně na školách i mimo ně. Kromě toho bude Zakázaný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.