Roth: Rozhořčení
Čtenář, který sleduje počeštěná vydání Rothových knih, jimiž trh zásobuje v posledních letech ve shodné grafické úpravě nakladatelství Mladá fronta, zbystří hned dvakrát. Rozhořčení (v originále Indignation) je jednou z posledních autorových knih, kterou jsme si v překladu ještě nemohli přečíst.
A je symbolické, že se převedení do české verze zhostil Šimon Pellar, syn Rudolfa a Luby Pellarových, kteří vlastně svými překlady Philipa Rotha českým čtenářům nejvýrazněji představili – i včetně nejslavnější autorovy knihy Portnoyův komplex.
Roth zbavený pout
Druhá kniha, kterou přeložil Jiří Hanuš, je tentokrát nikoli od Rotha, nýbrž o Rothovi. Svým titulem kriticko-životopisná studie variuje název jeho románu Zuckerman zbavený pout. Tedy jeden z románů autobiografické „zuckermanovské“ tetralogie, jež už kompletně v češtině vyšla a doplňují ji díla Elév, Hodina anatomie a Pražské orgie.
Sto dolarů měsíčně
A právě posledně jmenovaný román, z Rothova díla samozřejmě pro Čechy vlastně nejdůležitější, byl vlastně nepřímo důvodem vydání této studie, jejíž autorkou je americká novinářka Claudia Rothová Pierpontová (se jménem objektu jejího studia se příjmení shoduje čirou náhodou).
Americký prezident Barack Obama vyznamenal 2. března 2011 dvacet amerických umělců, mezi nimi i spisovatele Philipa Rotha
Podle informací mluvčího Mladé fronty Ondřeje Vohnického totiž nakladatelství zaznamenalo v poslední době zvýšený zájem českých čtenářů o Rothovo dílo i život. Stalo se tak poté, co na veřejnost pronikla zpráva, že režisérka Irena Pavlásková získala od spisovatele osobní svolení zfilmovat právě Pražské orgie.
Neboli román o tom, jak Rothovo alter ego Nathan Zuckerman několikrát pobývá v Praze za tuhé normalizace v 70. letech a seznamuje se zde s představiteli neoficiální literární scény: Ivanem Klímou, Milanem Kunderou či Václavem Havlem. A právě kniha Roth zbavený pout se mimo jiné této etapě života Philipa Rotha poměrně obsáhle věnuje.
A připomíná informace, které bychom měli stále vědět. Už proto, že se našich proskribovaných spisovatelů, z nichž mnozí již měli vybudované renomé v kulturním světě (nebo je přinejmenším vstup do jeho povědomí čekal), dokázal v pravou chvíli zastat a pomoci jim nejen slovy, ale i činem. A k této pomoci přesvědčit i řadu dalších kulturních celebrit Ameriky.
Philip Roth v 70. letech
První Rothova návštěva v Československu se odehrála v roce 1972. Po několika dalších cestách došla totalitnímu aparátu trpělivost a přes dnes velmi vtipné ironické ujištění, že do Prahy jezdí „za holkama“, mu v roce 1977 odmítla udělit vstupní vízum a spisovatel se za svými českými přáteli podíval až roku 1990, po sametové revoluci.
Když Roth zjistil, že českým autorům zakázaným po sovětské invazi chybějí peníze na živobytí a možnost publikování, rozhodl se těmto „Kafkovým dětem“, jak je označuje autorka studie, prospět ze všech sil.
Nechal si sestavit seznam patnácti nejvíce postižených a ve Spojených státech oslovil stejný počet jejich kolegů, mezi nimiž byly takové hvězdy literárního nebe jako Arthur Miller, John Updike nebo William Styron. Z nich každý poukazoval na Rothem založené bankovní konto sto dolarů měsíčně, vždy na podporu „svého“ vybraného konkrétního českého protějšku.
Pod záštitou celebrit
Philip Roth
Kromě této materiální pomoci Philip Roth inicioval u prestižního nakladatelství Penguin Books zvláštní ediční řadu Spisovatelé z druhé Evropy, která uváděla anglické překlady děl zakázaných autorů nejen z Československa, ale i z dalších totalitních zemí sovětského bloku.
Edice vycházela od roku 1974 až do pádu železné opony a čítala sedmnáct svazků, přičemž nad každým z nich převzala jakousi záštitu jedna americká literární celebrita. Sám Philip Roth takto uvedl do světa Kunderovy Směšné lásky.
Kniha Roth zbavený pout se samozřejmě zdaleka nevěnuje pouze spisovatelovým kontaktům s Prahou. Na více než čtyřech stech stran Rothová Pierpontová analyzuje všechna zásadní autorova témata, rozebírá jeho romány i povídky a uvádí je do souvislosti s jeho životem i americkými reáliemi – obojí hraje v Rothově tvorbě naprosto klíčovou roli.
Bezbranná vzpoura
Na typických rothovských tématech je ostatně postaven i právě vydaný, rozsahem nevelký román Rozhořčení. Ne snad, že by byl přímo autobiografický, nicméně už sám fakt, že jeho hlavní hrdina, vysokoškolský student Marcus Messner, pochází ze židovské rodiny ve městě Newark, tedy Rothově rodišti, usazuje děj do známých rovin.
Philip Roth
Je začátek 50. let, nad Marcusovým příběhem se vznáší hrůza korejské války a strach z odvodu a smrti, který se ukáže jako oprávněný. Zcela zásadní, u Rotha obecně, a tedy i v Rozhořčení, je motiv vzpoury, ale vzpoury jaksi „bezbranné“ a trochu naivní.
Zde proti věčně ustaranému otci, posléze vůči konzervativnímu školskému prostředí s jeho prudérností, stádností i náboženskými hrami. To vše v důvtipném tragikomickém podání, jak jsme u Philipa Rotha - věčného kandidáta na Nobelovu cenu zvyklí.
Roth zbavený pout a mnohem vícPřečtěte si nejen čerstvou novinku o geniálním autorovi Roth zbavený pout, ale i jeho vlastní tvorbu. Knížky pořídíte v tištěné i elektronické podobě na Knihy.iDNES.cz. |
