Collins je už léta veleúspěšným sólistou a jednou z největších ikon světového popu. Přesto vypadá jako úplně "obyčejná" hvězda, jako normální chlápek bez typických manýr nejpopulárnějších celebrit.
A zdání možná v tomto případě ani neklame: kromě toho, že působí při telefonickém rozhovoru až překvapivě přátelsky a vřele, celou akci si ze švýcarského domova kočíruje sám.
Hovor nepřepojuje člověk z gramofirmy či manažer, jak bývá obvyklé i při rozhovorech s umělci o několik tříd méně významnými.
To i ostříleného novináře překvapí, když zazvoní telefon a rovnou se ozve Phil Collins…
To víte, nejsme v Británii, ale ve Švýcarsku, tady máme všechno zařízené podomácku. Ale vážně: přece nebudu zaměstnávat někoho dalšího jen proto, aby za mě vytáčel telefonní číslo. Lidé z firmy rozhovory zařídí, a když mi dají na novináře kontakt, zavolat zvládnu sám. Aspoň nemusím nikam jezdit, jen si doma udělám pauzu od práce, během níž si o té práci s někým popovídám.
Znamená to, že když vytočím zpátky toto číslo, dovolám se třeba – k vám do ložnice?
To úplně ne, volám ze svého domácího studia – i když to vlastně je taková moje druhá ložnice.
Co tam děláte?
Finišuju s hudbou k divadelnímu muzikálu Tarzan. Moc mě to baví, nejen skládání, ale i jevištní práce s herci. Je to pro mě něco nového a to mě vždycky nakopne.
Váš pražský koncert byl velmi brzy vyprodán, takže jste přidal druhý, který bude také plný.
Já vím, slyšel jsem, že Rod Stewart musel koncert v Praze zrušit, protože se neprodávaly lístky... (smích)
Z čeho máte větší radost? Z toho, že jste v Praze vyprodal dva koncerty, nebo z toho, že tady Stewart vyhořel?
Nechci být škodolibý a žádnému ze svých kolegů nepřeju nic zlého, ale fakt, že si Rod v Praze neškrtnul, zvýrazňuje můj úspěch v podobě dvou vyprodaných koncertů. To samozřejmě potěší.
Tvrdíte, že toto turné je vaše poslední. Ale nazval jste ho First Final Farewell Tour (První poslední rozlučkové turné), což naznačuje pokus o ironii, nebo zadní vrátka?
První možnost je správně. Je to takové přátelské šťouchnutí do kolegů, kteří každých pár let vyjíždějí na další turné na rozloučenou. Já se tak trapných opakovaných odchodů nedopustím. Toto je opravdu mé poslední turné. Důvodů je víc, ale dva jsou nejdůležitější: zaprvé mi lékaři před pár lety našli vážnou vadu sluchu, kterou živá vystoupení hodně zhoršují, a už tehdy mi důrazně doporučili, abych s koncertováním definitivně přestal. A zadruhé můj syn půjde příští rok do školy a já chci být u toho. Chci mu pomáhat s úkoly, řešit jeho problémy, být prostě dobrý táta.
Takže vás už na jevišti nikdy neuvidíme?
Takhle kategoricky bych to nestavěl, sem tam nějaký koncert uspořádám, třeba u příležitosti vydání nové desky, ale nikdy už nepůjde o regulérní turné. Dál budu točit desky, skládat soundtracky nebo hudbu k muzikálům, jen při tom budu pobývat v klidu doma. To je jediná změna. Ale cítil jsem povinnost svým příznivcům oznámit, že na turné mě už neuvidí.
Dočkáme se tedy v brzké době nového alba?
Ano, je rozpracované a hned po turné se na ně naplno vrhnu.
Budou vaše pražské koncerty hodně jiné než před osmi lety?
Nevím, jestli se dá použít slovo "hodně". Tehdy jsem jel turné k desce, takže jsem se víc soustředil na nový materiál. Tentokrát jde o rozlučkové turné, takže zahraju takové své oficiální "best of".
Co to znamená "oficiální"? Váš repertoár je tak bohatý, že je asi dost těžké dát ono "best of" dohromady.
Právě proto používám termín "oficiální best of". Je to jednoduché: dojde na všechny hitové singly.
Copak se vejdou do stopáže jednoho koncertu?
Moje koncerty jsou hodně dlouhé (smích).
Zahrajete i na bicí?
Ano, hned na začátku. Nezapomeňte napsat, aby byli všichni včas na místě, aby o to nepřišli!
