První klapka snímku padla již před osmi lety, navíc jí předcházelo několikaleté natáčení rozhovorů s významnými osobnostmi ze světa neortodoxní vědy, spirituality a duchovních nauk.
Vachler totiž hledá odpovědi na otázky, co je smyslem života, co znamenají láska, humor, strach a smrt, jestli je vše jenom sen, zda nám pomáhají bytosti z jiných dimenzí a jestli se blíží doba, kdy bude tajemství bytí odhaleno.
Ústřední postavou Tajemství a smyslu života, podle autorova mínění nejosobnějšího i nejnákladnějšího českého filmu současnosti, se stal čmelák s lidskou tváří.
„Dlouho jsem nevěděl, kdo by mohl být ideálním průvodcem příběhu. Nakonec jsem se rozhodl pro prvního jarního opylovatele, tedy čmeláka. Je krásný, nádherný a přináší život. Dlouho se nevědělo, jak může čmelák s tak velkým tělem vůbec létat. Pro mne zajímavá bytost. A protože mezi všemi druhy na naší planetě je ve struktuře DNA minimální rozdíl, polidštil jsem ho,“ vysvětlil Vachler.
Navíc dodává, že unikátní film, který propojuje hrané, animované i dokumentární prvky, vyžaduje stejně unikátního hrdinu. „Čmelák má lidskou tvář, je hybatelem i pozorovatelem děje a jeho schopnosti převyšují samozřejmě všechny superhrdiny z Avengers,“ žertuje.
V původním scénáři byl hlavní lidský hrdina čili Jan Budař ještě provázen starší verzí sebe sama, kvůli níž Vachler mluvil s Danielem Olbrychským, sháněl spojení na Johna Malkoviche, zvažoval Jaroslava Duška. Ale pak se rozhodl pro vesmírného průvodce coby zástupce přírody, tedy čmeláka.
Jeho podoba na způsob mystické bytosti vznikala pomocí 3D modelu, mimiku jí nakonec propůjčil pomocí moderních technologií sám Vachler. „Když už jsem mu předepsal, co má říkat, tak jsem ho i trochu rozhýbal. Ale nemyslím, že bychom si byli nějak zvlášť podobní, ostatně čmelákův hlas v české verzi patří Dalimilu Klapkovi,“ podotýká režisér.
Na animacích jeho tým pracuje už sedmým rokem, nicméně označení animovaný film se Vachler brání: „Je tam sice hodně animace, triků, ale ve své podstatě představuje Tajemství a smysl života hraný film. Jen lehce neobvyklý.“