Vůbec první spoluprací Šabacha s Hřebejkem se stal režisérův debut Šakalí léta z roku 1993. Poté následovaly společné snímky Pelíšky, Pupendo a před devíti lety hořká komedie U mě dobrý. Podle Šabachovy knihy Občanský průkaz zase natočil stejnojmenný film Ondřej Trojan.
Šabach dálkově vystudoval kulturologii, za totality se živil i jako noční hlídač a zároveň publikoval povídky v časopisech. Knižní prvotinu Jak potopit Austrálii vydal v roce 1986, poté vyšly svazky Hovno hoří, Babičky nebo Zvláštní problém Františka S.
Kmenový autor nakladatelství Paseka přispěl také do televizního povídkového cyklu Škoda lásky, v Hřebejkově filmu Horem pádem si zahrál malou roličku. Před dvěma lety napsal Petr Šabach knihu A nakonec Vánoce, loni dostal od PEN klubu Cenu Karla Čapka.
Ukázka z filmu Pupendo:
4. dubna 2003 |
Tvrdil, že knihy ho uživí: „Tedy srovnatelně s běžným zaměstnáním. Neumím psát jako Viewegh od devíti do pěti, moje maximum jsou dvě definitivní stránky denně. Ale co já potřebuju? Jedny džíny, pivo, k jídlu mám nejradši tlačenku a nejvíc mě stojí cigarety,“ líčil Šabach.
Také učil tvůrčí psaní a od svých studentů odvozoval, že každá generace je evolučně lepší než předchozí. „Z našeho pohledu jsou to anarchisti, kteří končí v komerčních televizích. My jsme vyběhli jako jeden tým a teď běžíme každý sám za sebe. Už nemáme tu páru, přibylo nemocí a řečí o pohřbech, takže rád ve škole slyším jiné věci. Je to osvěžující, říká se tomu upíří syndrom.“
