Petr Muk byl v loňském roce nominován na Cenu Akademie populární hudby za nejlepšího zpěváka roku, kterou sice nakonec nevyhrál, ale dobrým zpěvákem zůstal. Bývalý frontman skupin Oceán a Shalom, hvězda muzikálů Rusalka, Johanka z Arcu nebo Jesus Christ Superstar, očesal své písně od duchovních ideálů, zavřel se do domácího studia a koncem roku 2000 vydal výsledek své tříleté práce, sólovou desku Jizvy lásky.
Svou hudební kariéru odstartoval Petr Muk společně s Petrem Kučerou a Dušanem Vozárym v punkové skupině Dural, která byla odpovědí na jejich tehdejší hudební vzor, skupinu Ramones. To bylo počátkem osmdesátých let a koncerty se odehrávaly v garážích, stodolách nebo na vesnických zábavách. Pak se Muk s Vozárym přestěhovali do Prahy a skončili s punkem. Když se v roce 1985 vrátili do Českých Budějovic, koupil si právě Petr Kučera svůj první syntezátor a začala nová hudební éra silně ovlivněná novoromantismem kapel jako byly Depeche Mode nebo New Order.
V roce 1985 založil společně s Janem Vozárym, Petrem Kučerou a Zdeňkem Pavlecem skupinu Oceán. Po dvou letech vystřídal Pavlece Janův bratr Dušan a v této sestavě skupina hrála až do roku 1993. V roce 1988 vychází první supraphonský singl Ráchel/Dávná zem, v prosinci 1989 vyjíždějí Oceán jako předkapela na turné skupiny Erasure, poprvé hrají pro deset a více tisíc lidí. Po návratu natáčejí několik dlouhohrajících alb, v roce 1993 přestávají prakticky existovat, jednotliví členové s věnují vlatním projektům. Petr Muk s Petrem Kučerou ještě souběžně s Oceánem rozjíždějí projekt Shalom, ten vydává čtyři desky a s polovinou devadesátých let končí.
Od té doby se Muk věnuje už jen sólovým projektům, účinkoval také ve známých muzikálech posledních let - Jesus Christ Superstar, Rusalce či Johance z Arku.
|
DOTYKY SNU | |
| 1 | Ty a já (teď a tady) |
| 2 | Když někoho máš |
| 3 | Něžné dotyky |
| 4 | Slz nelituj |
| 5 | Snad se mi neztratíš |
| 6 | Chiemi |
| 7 | Temný kruh |
| 8 | Přivítej sen |
| 9 | Den a noc |
| 10 | Závoj mlh |
| 11 | Průzory očí |
 Petr Muk: Dotyky snu. Obal alba. (2002). |
