Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petr Marek nabízí procházku po cestách mysli

  16:49aktualizováno  16:49
Hravým a vtipným vyprávěním o putování Prokopa a Magdaleny za sluncem je snímek Petra Marka Láska shora. Ten je podepsán pod režií, scénářem, kamerou i hudbou tohoto poetického zamyšlení nad dopravou mezi místy a komunikací mezi lidmi. Marek zároveň ztvárnil jednu z hlavních rolí.

Láska shora je portrétem dvou žijících bytostí a světa kolem nich v nečekané situaci - hraném filmu.

Stěžejním motivem myšlenkového půdorysu filmu jsou nejrůznější formy dopravy: od myšlenkové přepravy informací, přes logické dějové a dramatické přesuny postav až k symbolickému využití rozličných dopravních prostředků a stylů.

V "dopravních metaforách" se film snaží najít adekvace k způsobům mezilidské komunikace a fungování společnosti. "Během práce na filmu se naše uvažování o tématu střetlo s jedním z posledních esejů Jana Kellera, publikovaném v knize Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti, v němž připodobňuje socioekonomické procesy současné západní civilizace k pohybu dopravního pásu," říkají tvůrci snímku.

Hrdinové filmu stojí zatím buď zcela mimo tento pohyb nebo jsou jím jen částečně zasahováni. Ústřední otázka tedy zní: Jakou mají "čisté duše" šanci přežít ve vlastním "nedopravním vnitřním ghettu"? Celkové ladění filmu je "komediálně - poetické".

Láska shora
ČR, 2002

námět
scénář
režie
Petr Marek
kamera Petr Marek
hrají Prokop Holoubek
Magdalena Hrubá
Petr Marek
Tomáš Zákravský
Tereza Vilišová
Jana Provazníková
Bohdan Karásek
hudba Petr Marek
délka 100 minut
žánr poetická komedie

Láska shora - premiéry

kina 21. listopadu 2002
Petr Marek se narodil v roce 1974, od konce osmdesátých let natočil asi třicet krátkých a sedm dlouhých filmů pod hlavičkou společnosti Unarfilm, většinou v autorské spolupráci s Jiřím J. K. Nebeským. Nejvýrazněji se jejich filmový styl projevil v "montážní psychoanalytické detektivce" Bajesta Gumbrina (1994) a "metaforické klauniádě o ztrátě a hledání víry" Film Petra (1996). K oceňovaným snímkům patří i osmimilimetrový Všechno na Mars! (1997). Film Dříve, než... (1997) je součástí kolekce Národního filmového archivu Český experimentální film a společně s Filmem Petra bude promítán v rámci francouzské Sezóny českého filmu.

Společně s Vítem Janečkem natočil v roce 1997 pro Českou televizi dokumentární esej V centru filmu (V teple domova). Pravidelně spolupracoval na pořadu Salón moravskoslezský. V roce 2001 se podílel jako druhý kameraman na filmu Jana Němce Noční hovory s matkou a spolupracoval s Janem Gogolou ml. na filmu Národ sobě.

Roku 1999 absolvoval na Katedře filmové vědy Filozofické fakulty UK v Praze diplomovou prací Mechanika paměti filmového média (a paměť ve filmu). Jeho teoretické práce se objevují v časopisech Film a doba, Cinepur, Iluminace, Lidové noviny, Tamto.

V roce 2001 zasedal v porotách Prahy amatérských filmařů a Festivalu FAMU. Od roku 1991 je hercem Dekadentního divadla Beruška. Nyní pracuje jako filmový dramaturg v pražském Roxy.

Fotografie z filmu Láska shora.

Fotografie z filmu Láska shora.

Fotografie z filmu Láska shora.

Fotografie z filmu Láska shora.

Fotografie z filmu Láska shora.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tři billboardy kousek za Ebbingem
VIDEO: Oscarový čekatel se jmenuje Tři billboardy kousek za Ebbingem

Snímek Tři billboardy kousek za Ebbingem, který do našich kin dorazí 15. února 2018, má festivalové ceny z Benátek, Toronta i San Sebastiánu a pověst jednoho z...  celý článek

Jennifer Lawrence ve filmu matka!
RECENZE: Hororová matka! vyvolá spíše dojem chaosu než děsu

Už od dob, kdy v roce 2000 vznikalo jeho Rekviem za sen, hledá Darren Aronofsky inspiraci v hlubinách podvědomí, kde se stýká strach s nepřiznanými touhami.  celý článek

Adam Mišík ve filmu Bajkeři
Bajkeři nalákali přes 46 tisíc diváků a sesadili severského Sněhuláka

Nejvíce lidí přilákala o víkendu do tuzemských kin novinka, česká komedie Bajkeři od režiséra Martina Koppa. Film vidělo přes 46 tisíc diváků, na vstupenkách...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.