Petru Hoškovi se přezdívalo Sid – díky jeho obdivu k Sidu Viciousovi, baskytaristovi britských punkových výtržníků Sex Pistols – ve své době také Acid, to když ho okouzlila psychedelická elektronická taneční hudba. Duší a tělem to ale byl ryzí punker.
Narodil se 8. února 1967 v Praze. Jeho matkou byla zpěvačka Heda Hošková, členka kapel Skiffle Kontra a Traxleři. S biologickým otcem se Petr nestýkal. K hudbě měl logicky blízko už od dětství, ale spíš než skiffle nebo country ho přitahovaly ostřejší kytarové riffy a punková přímočarost.
Při poslechu rádia Luxembourg propadl nejprve rock’n’rollu, později mu učarovaly kapely jako Buzzcocks, zmínění Sex Pistols nebo Exploited. Když po čase, když dělal bedňáka skupině Abraxas, zakládal vlastní těleso a přemýšlel o názvu, tak dlouho přeskupoval písmena „l“, „x“, „s“ a „p“, až mu z toho vyšlo Plexis.
V roce 1990 kapela Plexis debutovala albem Půlnoční rebel se skladbou Svět jsou bary, což je česky otextovaná skladba Pet Sematary americké kapely Ramones. Stal se zní jeden z největších hitů Plexis.
Následovala deska White Killer, na níž byl znát Hoškův příklon k americkému street rocku, reprezentovanému skupinami jako Guns N’Roses nebo Aerosmith. Název desky – Bílý zabiják – je odkazem na tvrdé drogy, s nimiž se v té době skupina potýkala.
Souběžně s Plexis ale Petr Hošek pod přezdívkou DJ Mucho působil i v tělese Maradona Jazz, kde ventiloval svou oblibu v tanečních rytmech.
Sid Hošek byl ryzí punker, žil pro dnešek, absolutně ho nezajímalo, co bude zítra. Jeho přímočarý životní styl je náležitě vykreslen v dokumentárním cyklu Kmeny v části věnované punku. I když ho sužovaly četné zdravotní problémy, nehodlal ani na okamžik zvolnit nebo zastavit.
Petra Hoška bylo možné spatřit také na filmovém plátně. Na okamžik se mihl jako cestující v autobusu v režijním debutu Milana Šteindlera Vrať se do hrobu!, sám sebe si zahrál ve snímku Mňága – Happyend a jako účastník taneční párty se objevil ve filmu Šeptej režiséra Davida Ondříčka.