Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čornej: Husité se proti islámu vymezovali. Za boj s Turky zasloužili uznání

  17:58aktualizováno  17:58
Je to už šest století, přesto husité stále budí nevídané vášně. Stateční i krutí, demokratičtí i fanatičtí - všechny tyhle přívlastky se jim dávají. Když si s nimi Zikmund Lucemburský nevěděl rady, nasadil je bránit uherské hranice proti Turkům, říká profesor historie Petr Čornej, jeden z největších znalců pozdního středověku a husitství.

Profesor historie Petr Čornej | foto:  Dan Materna, MAFRA

Co vás na husitství mrzí?
Nemám rád kulturní revoluce. Proto nejsem pyšný na husitské obrazoborectví. Jedna věc je odstraňovat relikvie svatých a něco jiného ničit obrazy a knihy, rozmlátit varhany a zapalovat kostelní krovy. To bylo trauma i pro husitské intelektuály, kteří si uvědomovali obrovskou hodnotu zničených věcí. Svatovítskou katedrálu se podařilo zachránit na poslední chvíli. V roce 1421, když se Zikmundova posádka vzdala, ji chtěli husitští radikálové zničit. Nakonec to skončilo jen rozbitím několika soch a shozením plastiky Krista sedícího na oslíku z věže. Pak přišli konšelé i šlechtici a řekli, že takhle tedy ne. Prostí lidé ničili zkrátka i proto, že jim beztrestná destrukce dělala radost. To platí vždycky.

Kvůli krutosti, fanatismu či ničení památek se dnes husité srovnávají třeba s islamisty...
Husité se proti islámu ostře vymezovali. Dokonce svým katolickým protivníkům nadávali, že jsou machometáni. Když se Zikmund Lucemburský roku 1436 ujal vlády i v husitských Čechách, nevěděl, co si počít s táborským polním vojskem.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Fungoval podle Čorneje v Táboře komunismus? Byl Žižka fanatik? A byl Zikmund legitimní český král? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma.

Nakonec ho nasadil k ochraně jižní uherské hranice proti osmanským Turkům. Po prvním vítězství někdejších radikálních husitů nad Turky se rozezněly zvony katolických uherských kostelů, protože i husité byli křesťané. Část Evropy v nich sice pořád viděla heretiky, ale za boj proti Turkům zasloužili uznání. Ostatně slavný projekt „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad byl zdůvodňován společným zájmem evropských panovníků vytlačit Turky z Evropy.

Dají se srovnávat myšlenky husitství a radikálního islámu?
Tuhle otázku dostávám při besedách velice často a považuji ji spíš za pozůstatek ultrakatolického nazírání na husitství. Podstata husitství a islámu je nesrovnatelná.

Když si ale položíme otázku, zda má husitství něco společného se současnými politickými eskapádami, tak odpovídám ano. Jádro husitství tkví v přesvědčení, že právě jeho přívrženci pochopili správný a závazný výklad Božího zákona, tedy absolutní pravdu, která dovede lidstvo ke spasení. Z tohoto reformačního kořene se napájí i současná politika Spojených států včetně té mezinárodní. Povinnost zvěstovat a prosazovat univerzálně platné dobro je pro dědice radikálně reformačních směrů a obecně pro náboženské chápání světa typická.

Jak se husité dívali na největšího Čecha Karla IV.?
Jediná éra, na jejíž velikosti se u nás dodnes všichni shodnou, je právě období vlády Karla IV. Dřív tomu nebylo jinak. Karla se s úctou dovolával i Hus a jeho přívrženci s tím, že za jeho panování bylo v Čechách dobře. Husitství se vlastně rodí i z vědomí kontrastu mezi rozkvětem Českého království Karlovy vlády a průšvihu, do něhož sklouzlo po císařově smrti a který bylo třeba překonat (Českým zemím vládl jeho syn Václav IV., pozn. red.). Karel byl asi i pro většinu husitů typem spravedlivého panovníka, který se stará o zákony, dobro svých poddaných a o prospěch země. Hlava státu se těšila úctě, která v současnosti chybí. Václav IV. ovšem podpořil husovské reformisty, takže to od protistrany schytal.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Petr Šabach
PORTRÉT: Šabachovi stačilo k životu pivo, tlačenka, cigarety a jedny džíny

Knihu A nakonec Vánoce zasadil do Ameriky, Rothschildovu flašku do Anglie, ale „pravý“ Petr Šabach se pohyboval v okruhu pražské Hanspaulky, pivnic, bigbítu a...  celý článek

Obálka knihy Saturnin se vrací
Vyjde pokračování Saturnina. Napsal ho politik Miroslav Macek

Politici na penzi mají různé záliby. Bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek pokračuje v kariéře spisovatele. Po jeho překladu Shakespearových sonetů sepsal...  celý článek

Ilustrační snímek
ANKETA: Pětina Čechů nepřečte za rok jedinou knihu. Ženy čtou více. A vy?

O Češích se často mluví jako o náruživých čtenářích. Nový průzkum agentury Ipsos však dokazuje, že je to věc individuální. Zatímco pětina dospělých Čechů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.