RECENZE: Sympaticky a provokativně divná. To je novela Lanovka pod Landekem

Petr Čichoň, dříve úspěšný básník, publikoval v brněnském Hostu svou druhou prózu. Novela Lanovka nad Landekem stojí za pozornost hlavně proto, jak je divná. Sympaticky a provokativně.

Básník a spisovatel Petr Čichoň | foto: Profimedia.cz

Proč? Protože se tu navenek nic moc neděje. Žádný dějový kvalt, žádná fatální dramata. Pozornost na sebe strhává často sama řeč, slezské nářečí, kde se míchají prvky češtiny, slovenštiny, polštiny, němčiny. A nejen prvky jazykové, taky kulturní, společenské, dějinné.

Landek je bodem, kolem něhož se vyprávění točí. Kopec na kraji Ostravy znamená pro Slezsko tolik, co pro Čechy Říp. Je v něm paměť, má symbolický náboj. 

Takže když se jednoho dne objeví projekt, který by místo oživil lanovkou, je z toho poprask. V zámku i v podzámčí.

Zámek – to je lokální politika propojená s mafiánskými kruhy, lačná po regionální samostatnosti. Když se hlásí o slovo Katalánci, proč ne my? Liga pro Slezsko nasbírá ve volbách sedmnáct procent, jenže jejich vůdkyni někdo podřízne krk. Samostatnost je ohrožena. A plán na lanovku taky.

Podzámčí – to je Johan s Trudou, dělník a dělnice, jejichž životy plní hlavně konzumace piva, starost o rybníček na zahradě a zmíněná řeč. Právě oni mluví „slezštinou“. Má to svou poezii i komický potenciál. Třeba Johanova replika „Jušiš!“, která uzavírá jeho kapitoly.

Příběh však nejde kupředu, točí se v kruhu, přesněji ve spirále. A protože Johan s Trudou jsou poněkud jednorozměrní, dozvídá se čtenář víc o politicko-podnikatelských aktivitách druhé dvojice, zavražděné a jejího promiskuitního muže.

Takže co Čichoň vlastně napsal? Mix politického thrilleru a lokálně-patriotického leporela?

Lanovka nad Landekem

60 %

Petr Čichoň

2020, Host, 174 stran

Možná v jemně parodické rovině. Na thriller je tu moc řečí a málo napětí, na agitku zase příliš sebereflexe. Slezsko je totiž nejen „vzpurne místo“, ale taky „ďura u polskych hranic“. 

Co víc: Lanovka nad Landekem v některých pasážích zoufale nudí, v jiných otvírá sto plus jednu otázku. Po společném a rozdílném v dějinách Čechů, Němců a Poláků, po různé míře odvahy, reflexe, aktivity. Ale i po vztahu k místu, jeho historii a jeho současnosti, deformované ubohými politickými zájmy.

Kniha je prostě sympaticky a provokativně divná. Čtenáře si nebude hledat snadno, těžko uspěje v překladu, ale pokud jí někdo přijde na chuť, bude v něm doznívat dlouho.