Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pěkně vymyšlená oscarová pohádka

  9:00aktualizováno  9:00
Opravdu musí mít každý film usilující o Oscara přes dvě hodiny? Nastavovaná délka je v případě filmu Životy těch druhých jednou z mála drobných pih na jeho úctyhodnosti.

Životy těch druhých - Fotografie z filmu Životy těch druhých (2006) | foto: Bontonfilm

Další vadu už objeví jen divák s osobní zkušeností z totality; shrne ji do povzdechu – krásné, ale příliš krásné, než aby to byla pravda.

Příběhu o agentovi východoněmecké tajné policie, jehož oddanost režimu se zhroutí poté, co při sledování dvojice umělců nahlédne do jiného světa, nelze upřít působivou sílu.

Hned úvodní ukázky výslechů, jejichž metodiku hrdina vštěpuje novým posilám sboru, a zapochybuje-li někdo, už má u jména záznam, nastolí velmi přesný a velmi nepříjemný pocit tou věcností, důkladností a důsledností policejní zvůle.

Věrnou podobu nese také ztělesnění dobové moci v postavě ministra kultury, upoceného nechutného papaláše, který ztěžka funí, kdykoli osahává trpně se podvolující herečku.

Byty, kanceláře, ulice, veškeré kulisy i rekvizity vydechují bezbarvou pošmournost totalitní éry s nehybným časem a obhroublou arogancí vyvolených, hýřících politickými anekdotami v policejní kantýně.

A Ulrich Mühe v hlavní roli, agent tělem i duší, asketický typ s kamennou tváří, si jen čas od času pozve domů prostitutku ve službách ministerstva vnitra, neboť jeho údělem je samota.

Jako by jej z osamělosti léčilo právě odposlouchávací zařízení, jehož prostřednictvím vstupuje do soukromí uznávaného dramatika a populární herečky. Svět umělců mu učaruje: kradmo se dotýká předmětů v jejich bytě, tajně si půjčuje jejich výtisk Brechta, dojat naslouchá klavírní sonátě hrané na počest režiséra, který se zabil, když mu režim vzal práci.

Agentova tichá proměna je herecky skvostná a vypravěčsky efektní, nicméně stejně naivní jako jeho prozření, že místo „nepřátel lidu“ stíhá na příkaz shora nevinné lidi, kteří překážejí mocným – například přítele herečky, po níž zatoužil ministr.

Těžko uvěřit, že by příslušník německé obdoby StB ještě v roce 1984 netušil, co se děje, a že by v téhle organizaci pracoval idealistický snílek, jenž se vzepře profesnímu cynismu a začne svým obětem pomáhat!

Filmařsky se snímek drží tradice, kázně a dramatičnosti spíše tušené než názorné – Ucho ve srovnání s ním třaská jako sud dynamitu. Občas si Životy těch druhých dovolí černý humor: úřední přepis odposlechů sděluje „patrně následoval pohlavní styk“, dramatikův článek pro Západ se maskuje jako oslavný životopis Lenina, a když disidenti zkoušejí provokací, jestli mají v bytě štěnice, vypukne obapolná válka nervů.

Brzy se však hra na kočku a myš mění ve vyděračské drama, a když agent slyší „v přímém přenosu“, že jde o krk i jemu, na celý sál zaútočí neodvratnost tragédie. Na ni se navěsí řetěz dovětků jako zrozených pro oscarové body: o dobru v člověku, smíření a vyrovnání. Zkrátka pěkně vymyšlená, zahraná i natočená pohádka.

Životy těch druhých
Německo, režie Florian Henckel von Donnersmarck, hrají Ulrich Mühe, Martina Gedecková, Sebastian Koch, titulky, 137 min.
Hodnocení MF DNES: 70%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tři billboardy kousek za Ebbingem
VIDEO: Oscarový čekatel se jmenuje Tři billboardy kousek za Ebbingem

Snímek Tři billboardy kousek za Ebbingem, který do našich kin dorazí 15. února 2018, má festivalové ceny z Benátek, Toronta i San Sebastiánu a pověst jednoho z...  celý článek

Jennifer Lawrence ve filmu matka!
RECENZE: Hororová matka! vyvolá spíše dojem chaosu než děsu

Už od dob, kdy v roce 2000 vznikalo jeho Rekviem za sen, hledá Darren Aronofsky inspiraci v hlubinách podvědomí, kde se stýká strach s nepřiznanými touhami.  celý článek

Emília Vášáryová ve filmu Čára
RECENZE: Východňárský pašerácký thriller Čára zaspal svůj den slávy

Starostlivý otec a současně tvrdý šéf podsvětí. To není hrdina americké gangsterky ani italské mafiánské ságy, nýbrž slovenského snímku Čára, který dostal na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.