V proskleném osmihranu se zajímavými vitrážemi je k vidění přes sto výtvarných děl současných českých malířů, sochařů a fotografů, kteří za posledních patnáct let měli v Andrleho galerii Špejchar své výstavy.
Po roce 1989 se Josef Andrle, který se vždy považoval za ryze politického emigranta, a tak nikdy nepožádal o cizí občanství, začal vracet do Čech. Nadobro se přestěhoval v roce 1995 do Jindřichova Hradce. V krásné zahradě u řeky Nežárky tu můžete každý den pozorovat Andrleho plynulou proměnu ze sochaře v kuchaře čínských a indických specialit a zase zpět.
Fotogalerie |
V Andrleho životě šlo totiž vždy umění ruku v ruce s řemeslem, které mu dávalo obživu a uměleckou nezávislost, a tak se po návratu do vlasti vedle své výtvarné práce vrhl i do podnikání. V Dolním Skrýchově na okraji Jindřichova Hradce objevil zchátralou barokní sýpku, kterou zrekonstruoval a vložil do ní svůj životní sen o nezávislém umělci. Zatímco v podkroví sochař bydlí, v přízemí je kuchyň a v prvním patře najdete restauraci s galerií, kde probíhá jedenáct výstav do roka.
Za výstavy v Galerii Špejchar autoři neplatí, ale odevzdávají jeden ze svých artefaktů. Tak získal Josef Andrle za patnáct let solidní sbírku, která tvoří náplň nově otevřeného pavilonu. Jeho podobu navrhl architekt a herec David Vávra. Myšlenku prosklených vitráží pak realizovalo sedm výtvarnic, které s Josefem Andrlem dlouhodobě spolupracují.
Kdo je Josef AndrleNarodil se v roce1953 v Karlových Varech. Vyučil se tam u Mosera soustružníkem dřeva a v roce 1975 začal studovat malbu u profesora V. Nedvěda v Praze. O tři roky později emigroval do Západního Německa, kde získal diplom na Akademii der Bildenden Kunste v Mnichově. Po skončení studií založil umělecký ateliér Mengkofen v Bavorsku. Po roční stáži v New Yorku v roce 1989 se vrací zpět do Evropy a následně i do Čech. Od roku 1993 pravidelně vystavuje v Čechách, v Německu, Holandsku, Irsku…) a účastní se mnoha sochařských sympozií (mj. argentinská Cordoba, německý Hauzenberg). "Nechci kameny těžit a znásilňovat řezem v lomech, zajímá mě tajemství bludných nalezenců, vyvřelin, které před sebou valil ledovec a pak byly miliony let skryté hluboko pod zemí. Takový kámen respektuji, naslouchám přírodě, ke které pak přidám i kus sebe. Abstrakce je tam až na druhém místě, neřeším svůj problém, ale problém toho kamene," říká. |
"Nápad vznikl asi během deseti minut u sklenky vína tady na zahradě," líčí David Vávra. Realizace projektu trvala tři roky a pavilon finančně podpořili mnozí jindřichohradečtí podnikatelé. "Určitě stojí za to tuhle oázu uměleckého setkávání navštívit. Díky novému pavilonu získala Andrleho jihočeská rajská zahrada další rozměr."
