Utrpení, jaké jsem ještě nezažil za dobu, kdy jsem u divadla. Tak komentoval herec Jan Dolanský zkoušení hry Pavla Landovského Protentokrát zbohatnem v Národním divadle.
Ve středu šéf činohry Michal Dočekal zkoušky zastavil, premiéra plánovaná na 15. prosince se neuskuteční. Pavel Landovský, který se na přípravě titulu podílel rovněž jako režisér i herec, zvažuje žalobu. „Budu volit právní cestu, pokud to bude mít význam,“ prohlásil Landovský, jehož zastupuje advokát Tomáš Sokol.
Národní divadlo již Landovského text o bývalém parašutistovi, který zosnuje podraz na příslušníky protektorátní elity a nebrání se ani vydírání, jednorázově uvedlo před dvěma lety v rámci scénického čtení. Na základě úspěšného přijetí se rozhodlo titul vypravit jako regulérní inscenaci a nasadit na repertoár.
Příčiny neshod
Zde však začala hlavní potíž: dramatik a divadlo se nedokázali shodnout na úpravách textu. Landovskému navíc vadilo, že Národní divadlo hodlá hru nasadit na své nejmenší scéně, v komorním divadle Kolowrat, které podle něj rozsahu kusu nevyhovuje.
„Já jsem se snažil jim říct, že když hrají hru o šestnácti lidech, tak ji nemohou hrát v devíti a jako důvod uvést, že v šatně nemají zrcadla a kde by pak ti herci seděli. Jestli je tohle důvod, tak ať tu hru neuvádějí. A nepodepisují smlouvy. Ať se naučí podepisovat smlouvy, které si mohou dovolit. A ne potom říct, když člověk zuby nehty cokoliv dělá, aby to šlo, zmenšuje to, stahuje to pomocí dramaturgů, aby mu pak řekli, že se málo snažil. Víte, já jsem pracoval šest měsíců. A to snad musím dostat nějaký plat, za to já jsem nebyl vůbec zaplacený,“ tvrdí Landovský.
Patrně do těchto míst by také cílila případná Landovského žaloba, o které však žádná ze stran nechce mluvit ani v obrysech.
„Dosud jsem se nemohl s celým případem ani uzavřenými smlouvami důkladně seznámit, chci se osobně s Pavlem Landovským sejít. Rozhodně se budu snažit o gentlemanské urovnání,“ uvedl dočasně pověřený ředitel Národního divadla Jan Mrzena. Ten prý rozhodně nehodlá celou kauzu považovat za záminku k odvolání Michala Dočekala.
Šéf činohry by se přitom o svůj post obávat mohl, neboť již od září padají v Národním divadle hlavy: nejprve musel odejít ředitel Daniel Dvořák, na jeho místo usedl dočasně pověřený ředitel Jan Mrzena, který před několika dny zbavil funkce šéfa opery Jiřího Nekvasila.
Pocta, která nevyšla
Šéf činohry Michal Dočekal si je jistý, že Národní divadlo nenese žádnou vinu. „Každou hru nasazuji s přesvědčením, že má být uvedena. Toto přesvědčení bylo nyní silnější o to, že si lidsky i umělecky vážím autora. Pan Landovský však nebyl s to podle naší domluvy zkorigovat text, což nakonec musela udělat dramaturgyně Iva Klestilová. S novými verzemi textu se pořádně neseznámil, jen měl stále výhrady.“
Celé zkoušení podle Dočekala poznamenal Landovského „destruující negativismus“. „Zvládali jsme to docela dlouho. Když to přesáhlo meze únosnosti, požádal jsem pana Kačera, aby se podílel na režii. Nicméně ani to nepomohlo věc resuscitovat. Pokud si rodič nepřeje, aby se dítě narodilo, má hodně možností, jak zrození zabránit,“ říká Michal Dočekal, který považuje rovinu, do níž se spor dostal, za osobní.
„Měla to být pocta panu Landovskému, ale nakonec jsem si připadal, jako když někomu přinesu narozeninový dort a on do něj opakovaně šlápne. Selhání však není na naší straně,“ míní Dočekal. Dusná atmosféra se promítla do zkoušek, herci Jan Dolanský a Ladislav Mrkvička, kteří hráli hlavní roli parašutisty Gáby v mladém a zralém věku, chtěli role vrátit.
Landovský situaci, která vyústila v zastavení zkoušek, popisuje takto: „Zkoušeli jsme, režisér Kačer odešel, já zůstal v hledišti, mělo se zkoušet dál. Ale nezkoušelo se, tak jsem se zvedl a vidím, že v předsálí stojí šéf uprostřed všech herců, a Ladislav Mrkvička řekl, že z ideologických důvodů odmítá dále tuto hru zkoušet. A Jan Dolanský řekl, že se připojuje a odmítá hrát z těch samých důvodů. A Michal Dočekal se zeptal: Co mám dělat, jak to mám řešit? Já jsem na to odpověděl: Direktivně. Protože normální šéf by ty dva okamžitě vyhodil, přeobsadil a už by do té hry nesměli mluvit.“
Dolanský lituje zmarněné energie, ale jinak si s koncem zkoušek víceméně oddechl. „Ale nevím, co pan Landovský míní ideologickými důvody, to je nějaký nesmysl. Nechci však také házet všechnu vinu na Landovského. Myslím, že ani angažování pana Kačera nebylo šťastným řešením, nedokázali jsme se shodnout, o čem a jak hru vlastně hrát,“ popisuje herec, který proces zkoušení přirovnal k pobytu v plynové komoře.
Hostování Landovský nepouští
Pavla Landovského se dotkl i způsob, jakým se o ukončení spolupráce dozvěděl. Včera jej prý kontaktovala pouze sekretářka, které však odmítl cokoliv komentovat. Navečer jí zavolal zpět a řekl jí, že pokud šlo ze strany divadla o nějaký omyl, je ochoten na spolupráci znovu přistoupit. Ovšem za zvláštních podmínek: šéf činohry Michal Dočekal „zruší invektivy vůči němu“, Ladislav Mrkvička i Jan Dolanský se omluví a vysvětlí, co mysleli ideologickými důvody, kvůli kterým odmítli své role, a divadlo vrátí hru na repertoár. „To je jediné, na co mohu přistoupit,“ říká Landovský. Svou roli v dramatu Černé mléko, v němž na půdě Národního divadla hostuje, však neopouští.
