„Když jsem ve třetím ročníku na FAMU točila svůj školní film, obsadila jsem ho. Byla jsem na to pyšná, spolužáci mi záviděli: Ty se máš, ty máš Lanďáka. Dokonce mi tam ochotně zahrál dělníka. No a týden nato emigroval a já měla obrovský průšvih. Když se po revoluci vrátil, vtipkoval: Tebe málem vyhodili, režisérko, viď?“ vzpomíná Jitka Němcová.
Zemřel Pavel Landovský(11.9.1936 - 10.10. 2014) |
Jinou historku s hercem zažil její životní partner Otakar Vávra. „Když točil film Evropa tančila valčík, vypravil se pro záběry Schönbrunnu do Vídně. A Landovský, který tam žil, si usmyslel, že za ním půjde a podá si ho. Že mu vpálí, jak pracuje pro komunistický režim. Tak se vydal do hotelu, stojí v hale, Vávra schází ze schodů a volá - Jéje, pan Landovský, jak se máte? Načež Landovský oněměl. Vyprávěl mi pak, že nedokázal z připravené řeči pronést ani slovo,“ vzpomíná Němcová.
Když pak Landovského před nedávnem obsadila do detektivky Setkání v Praze, s vraždou, zažila veselé půtky mezi dvěma kolegy - emigranty. „Jan Tříska vytýkal Landovskému, že zapomíná text, to by se prý v Americe stát nemohlo. A my s Ladovským na to: Víte, tady máme jiné honoráře.“
Čtenáři iDNES.cz vzpomínajíPřečtěte si výběr z blogů |
Jan Svěrák slyšel o Landovském obvyklé zvěsti. „Že prý je hulvát a sprosťák - ale já si říkal, že to by se mi přesně hodilo, bývalý lampasák ve výkupu lahví by takový přece mohl být,“ vypráví režisér.
Skutečnost při natáčení Vratných lahví však vypadla jinak. „Byl to ten typ, co navenek hřmotí, aby bránil před světem svou vnitřní citlivost. A v té době už bylo skrze jeho brnění vidět.“ Landovský se choval mile, v autě měl svou deku, kam se chodil natáhnout. „Bolely ho nohy, funěl, ale nezlobil, nebyl s ním sebemenší problém. Na rozdíl od mnohem mladších herců, které nic nebolí,“ uzavírá svou vzpomínku Jan Svěrák.
Podívejte se, jak vznikal dokument o Pavlu Landovském:
24. října 2013 |
