Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Máme konečně světového milovníka? Ano, ale je v tom háček

  16:55aktualizováno  16:55
Na nedělní večer Dvořákovy Prahy se čekalo s napětím. Od éry Petra Dvorského ještě z dob federace jsme totiž nedali světu elitního tenorového milovníka. A právě proto se recitál Pavla Černocha měl lépe promyslet.

Klavírista Ivo Kahánek a tenorista Pavel Černoch | foto: Petra Hajská

Kromě Štefana Margity, jenž má svůj repertoár, je to právě Černoch, kterého v posledních letech zvou přední zahraniční scény. Doma ale pořád není příliš znám. Dvořákova Praha se tedy zjevně chtěla v rámci své komorní řady blýsknout dvěma zásluhami: jednak jako první představit Černocha v Praze celovečerním recitálem v Anežském klášteře, jednak uvést málo známý Dvořákův písňový cyklus Cypřiše, určený pro tenor a klavír. Ten nebyl dosud rodilým mluvčím nikdy v úplnosti proveden.

Upřímně řečeno, je to nevděčně těžká kláda. Počínaje nepřirozeně květnatými verši Gustava Pflegra-Moravského, přes hlasovou polohu oscilující mezi tenorem a barytonem až po předimenzovanost cyklu, čítajícího osmnáct písní a trvajícího kolem čtyřiceti minut. Mladý Dvořák do něj vtělil melancholii z nenaplněné lásky k Josefíně Čermákové, ale génius v něm se teprve klubal, ostatně asi ne náhodou jednotlivé písně později přepracovával a přeskupoval do stručnějších celků.

Černoch má hlas, který ho jasně staví po bok největších tenoristů současnosti. Jeho tenor je plný lesku, je v něm mužná síla i elegantní lehkost. Všechny tyto kvality už před časem vynikly, když s Českou filharmonií zpíval Verdiho Requiem. Jenže má to háček: tenhle pěvec je zvyklý malovat svým hlasem velká plátna a s kresbou miniatur nemá prakticky žádné zkušenosti. A začínat právě s Cypřišemi byl hazard, který měl tenorista odmítnout, protože to by byla extrémní výzva i pro mimořádně zkušeného interpreta písní.

Příliš operní vášně

Výsledkem bylo, že člověk sice vnímal krásný hlas, ale i když se jeho majitel pokoušel o ztišování a vůbec o intimní výraz, tak zvuk se nechtěl poddat, pořád zněl s operní silou a zřetelná slova z něj vyvstala jen občas. To je ale přesný opak toho, čím by se měl vyznačovat přednes písní. Že zpíval z not, mu nelze vyčítat, i s pultem před sebou může zpěvák působit svobodně a uvolněně – a takový dojem Černoch nedělal. Spíš se zdálo, že s písněmi bojuje, až postupem času jeho hlas začal znít unaveně, což se nejspíš projevilo i v druhé polovině koncertu, v níž zazněly čtyři písně Johannesa Brahmse a nakonec efektní, opeře přece jen bližší tři písně Richarda Strausse. Jako přídavek Černoch zazpíval Když mne stará matka, ale zase – bylo to spíš vášnivé vyznání lásky operního milovníka sopranistce na jevišti, nikoli tichá vzpomínka na matku...

Na klavír doprovázel Ivo Kahánek, který ze svého partu vytěžil vlastní poezii, ale to nespravilo dojem, s nímž člověk odcházel: totiž že Černocha měl festival představit v áriích. Možností by přece bylo spousta, včetně Dvořákových oper a oratorií. Cypřiše v současnosti nikdo v Česku na „festivalové“ úrovni nezazpívá. Pokud by tedy nebylo představitelné ani reálné nabídnout projekt třeba nějakému britskému pěvci (zvlášť když kurátorem letošní komorní řady je britský houslista Daniel Hope), který by je zazpíval v překladu, tak by zkrátka musely ještě zůstat ležet ladem. Festival se přece chce prezentovat světovostí, nikoli dramaturgickými senzacemi na úkor kvality.




Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Pěkný ročník. Přesto karlovarský festival tančí nad propastí

Dojatý Jaromír Hanzlík přebírá ocenění za přínos českému filmu od Jiřího...

Závěr 53. karlovarského festivalu, který na ČT1 sledovalo 257 tisíc lidí, zářil od show bratrů Cabanů přes náš úspěch v...

Alkohol může být zrádný, popsal David Švehlík Za scénou

Švehlík byl ve Varech hostem natáčení dalšího dílu našeho pořadu Za scénou,...

Ve čtvrtek do českých kin zamíří snímek Úsměvy smutných mužů, který vznikl podle stejnojmenné knihy spisovatele Josefa...



Zemřel herec Václav Glazar, proslavil se v kostýmu jeptišky v Kameňáku

Z filmu Kameňák

Václav Glazar zemřel ve středu, bylo mu 65 let. Informaci přinesl režisér Zdeněk Troška, jehož série filmových Kameňáků...

Mamma Mia! Muzikál je zpět, se Streepovou, Brosnanem i babičkou Cher

Záběr z pokračování snímku Mamma Mia!

Filmařsky sice žádná sláva, ale nakažlivá nálada, výteční herci a písně skupiny ABBA vylepšili před deseti lety...

Sen, Hamlet i Romeo a Julie. Kupte lístky na Shakespeara s exkluzivní slevou

Tereza Voříšková a Jan Sklenář jako Romeo a Julie na Letních shakespearovských...

Letní shakespearovské slavnosti jsou v plném proudu. Vedle letošní novinky Dobrý konec všechno spraví s Martinem...

Další z rubriky

Královny Středomoří odstartují hudební výlet po jižním pobřeží

Véronique Gens přijela z Francie.

Jmenovaly se Armida, Faidra či Kirké, spojovala je krása, dramatické osudy, ale také moře, u něhož se jejich příběhy...

Kapela Doctor Victor si plní sen, má nakročeno ke spolupráci s Kiss

Na sobotní koncert skupiny Kiss na brněnském výstavišti dorazilo 25 tisíc...

Pražská retro-rocková skupina Doctor Victor soustředěná kolem kytaristy Vojty Victora Bureše, má na dosah další úspěch....

Nemám chuť na turné po kulturácích, chci radši do haly, plánuje Ztracený

Marek Ztracený v pražském Foru Karlín (27. listopadu 2017)

Marek Ztracený má úspěšný rok. Pro Karla Gotta napsal titulní píseň na jeho desku Ta pravá, hostoval mu v O2 areně a...

Najdete na iDNES.cz