RECENZE: Paulu Stanleymu z Kiss jde na albu Now And Then hlavně o hudbu

Nebývá to v případě jednoho ze zakládajících členů a mozků rockového korporátu Kiss vždy pravidlem. Ale albová pocta starému motownskému soulu nezní jako něco, na čem je potřeba hlavně vydělat.

Now And Then je deska pro skalní fandy kapely Kiss a zároveň není. Kytarista, zpěvák a skladatel Paul Stanley, společně s Genem Simmonsem zakladatel tohoto pomalovaného glam rockového kolosu, popustil uzdu vášni pro stařičký motownský soul a rhythm’n’blues a natočil totálně nerockovou kolekci. Pod hlavičkou projektu Paul Stanley’s Soul Station nahrál čtrnáct skladeb. Devět léty prověřených klasik z repertoáru The Temptations, Ala Greena, Smokey Robinsona & The Mircles, The Spinners a dalších, plus pět autorských novinek v duchu výše zmíněných.

Stanley se obklopil skvěle sehraným doprovodným ansámblem, krom tria zpěvaček ho tvoří kytarista Rafael „Hoffa“ Moreira, baskytarista Sean Hurley či jeho parťák z Kiss, bubeník Eric Singer.

Nové skladby, například vysloveně hitová I, Oh, I, mezi citlivě uchopené předělávky zapadají zcela přirozeně, takže vlastně dále není o čem diskutovat. Paul Stanley si udělal radost – v případě této hudby jde prý o jeho srdeční záležitost; přiblížil mladším ročníkům půvaby soulu a funku a o nic víc zřejmě nešlo. Jinými slovy, nejde o projekt primárně určený k tomu, aby ztučnil už tak opulentní konto továrny jménem Kiss. Nemá cenu si lhát do kapsy a věřit, že nejsilnější motivací Paula Stanleyho (a Genea Simmonse) je láska k hudbě a fanouškům. Spíše než idealističtí rockeři to byli a jsou chladně kalkulující obchodníci, kteří moc dobře vědí, jaké rozkazy platí na oddané z Kiss Army.

Now And Then

65 %

Paul Stanley’s Soul Station

Nad všemožnými boxy, výběry z výběrů toho nejlepšího – tedy stokrát slyšeného a prodaného – plus přidruženým prodejem memorabilií, jako jsou prezervativy nebo rakev s logem Kiss, už snad ani nemá cenu zvedat pohoršeně obočí, ale v případě alba Now And Then jde v první řadě opravdu o hudbu samu.
Písničky jsou uchopeny citlivě, vkusně, dýchá z nich úcta a respekt k originálům a jen tak mimochodem dokazují, že Paul Stanley je přirozeně muzikální a navíc rozený hitmaker. Na tom se nemění nic, ať už je posluchačův pohled na jeho aktivity s Kiss i mimo ně jakýkoliv.