Jak se česká policie a justice postaví k vydání antisemitské knihy - rozhovoru s Adolfem Hitlerem "Bolševismus od Mojžíše po Lenina", není v tuto chvíli jisté.
Zkušenosti z minulosti však ukazují, že se její vydavatel Jan Hlaváč může zásahu státu obávat spíše než autoři a vydavatelé knih, které se tváří jako seriózní studie.
Tvařte se vědecky
Když Michal Zítko vydal před čtyřmi lety Hitlerův Mein Kampf, strhl se okamžitě poprask. Policie celý náklad zabavila a Zítko byl odsouzen na čtyři roky podmíněně.
Petr Bakalář zase loni vydal "vědeckou studii" Tabu v sociálních vědách, která se, stejně jako Hlaváčův titul, objevila ve zprávě židovské obce o antisemitismu v Česku. "Fakt, že antisemitská propaganda kritiku Židů zveličovala, by neměl zastírat skutečnost, že mnohdy měla reálný základ," píše například Bakalář v knize.
Díky publicitě v médiích jí prodal šest tisíc kusů. Policie na ní nenašla nic závadného. "Podepsal bych se pod to znovu," říká ředitel vydavatelství Votobia Petr Jüngling, které Bakalářovu knihu vydalo. "Četl jsem to pozorně a nenašel nic antisemitského."
Jenže to je právě podle Bakalářových kritiků problém. Slovník Hitlerova Mein Kampfu či jeho nenávist vůči Židům, kterou vůbec poprvé formuloval právě v Bolševismu od Mojžíše po Lenina, jsou jednoduše srozumitelné. To Bakalář postupuje "vědecky": na číslech například například "dokládá", jak Židé ovládají americkou společnost.
|
David Irving: rasista, který se prodává |
|
V Anglii ho soud označil za popírače holokaustu, rasistu a antisemitu. Do Německa má zakázán vstup. A v Česku jeho knihy vycházejí v zavedených nakladatelstvích a v mnohatisícových nákladech. Řeč je o britském historikovi Davidu Irvingovi (66). Jedna z jeho nejkontroverznějších knih "Hitlerova válka" je běžně k dostání v českých knihkupectvích. Brněnské vydavatelství Jota, které Irvingovo dílo vydalo, loni slíbilo, že další vydání (celkově už třetí) opatří doslovem renomovaného historika. Nestalo se. Kniha je dál k dostání v původní podobě a internetové stránky vydavatelství Jota ji nabízejí jako "objektivní pohled" na příčiny druhé světové války. "Pracujeme na tom, aby další vydání na konci tohoto nebo na začátku příštího roku už bylo komentováno," říká majitel Joty Marcel Nekvinda. "Někteří oslovení historikové ale naši nabídku odmítli, takže nevíme, kdo bude nakonec autorem komentáře." Irvingovy knihy se podle Nekvindy prodalo "několik tisíc kusů". "Lidé ho berou jako kvalitního autora a snad každý člověk dobře ví, že popírání holokaustu je nesmysl," říká Nekvinda. Předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek tvrdí něco jiného: "Generace očitých svědků holokaustu vymírá. Spolu s tím se čím dál častěji objevují popíračské texty, které překrucují historii. Bojím se, že je čím dál víc lidí bude brát jako fakta." |
"Těmhle pseudovědeckým blábolům může někdo uvěřit spíš než Mein Kampfu, což je mrtvá věc," míní ředitel nakladatelství Academia Alexandr Tomský. "Hitler už nikoho nepřesvědčí a neonacisté mu stejně rozumět nebudou."
Podle právníka Jana Černého čeká policii při odhalování antisemitismu těžká práce: "Doba, kdy někdo zakřičel 'Židi do plynu' a policisté měli důvod ho stíhat, je pryč," říká Černý. "I rasismus se může tvářit jako seriózní studie. Policisté musí nechat analyzovat celý text a teprve z jeho kontextu s dalšími historickými skutečnostmi zjistí, že autor je antisemita."
Stíhat jen extrémní případy
Má tedy vůbec smysl, aby policie hnala před soud vydavatele každého antisemitského či rasistického díla? Není lepší ignorovat jej s tím, že ho veřejnost nebude brát vážně?
"Hranice jsou v každé společnosti jiné. Ta česká je ale stále ještě podprůměrně informovaná o holokaustu a židovské problematice," říká student politologie Zdeněk Kalvach, spoluautor citované zprávy o antisemitismu. "Pro zdravou společnost je dobré, když se objeví něco, co ji vyburcuje a donutí zaujímat stanoviska. Zdravá společnost to přežije, ta česká ještě ne."
Ani právníci nedávají na otázku jednoznačnou odpověď - záleží prý na každém konkrétním příkladu. "Stíhat by se měly jen extrémní případy. Každá zem má jinou citlivost pro to, co považuje ještě za publikovatelné a co už ne," tvrdí například žalobce Marián Kollár z olomouckého vrchního státního zastupitelství. "Upřednostňoval bych ale spíš svobodu slova, věřím, že každý si umí dát věci do souvislostí."
Ústavní soudce Vojen Güttler reprezentuje spíše přísnější pohled: "Je těžké určit hranici. Ale tam, kde to jde, by se měl rasismus a antisemitismus nejen sledovat, ale i stíhat."
