První vydání Doktora Živaga v ruštině zaplatila z vlastních fondů americká CIA, což pomohlo tomu, aby jeho autor Boris Pasternak obdržel v roce 1958 Nobelovu cenu za literaturu. Jen pár dní nato spisovatel ale cenu odmítl, protože mu hrozila deportace, napsala agentura EFE.
Co vyprávěl tajný agent
"Pasternak by nikdy cenu nedostal, kdyby nebylo CIA, která mu navíc zachránila život," tvrdí ve své nové knize Bílý román ruský novinář a historik Ivan Tolstoj.
Kniha je výsledkem šestnácti let bádání a Tolstoj se v ní snaží vrhnout světlo na
tuto polemickou epizodu. Vysvětluje ji mimo jiné za pomoci dopisu tajného amerického agenta, který podrobně popisuje snahy CIA napomoci vydání Pasternakova románu v době zuřící studené války.
Když francouzský spisovatel Albert Camus navrhl obdivovaného Pasternaka na Nobelovu cenu, kterou on sám dostal v roce 1957, Doktor Živago, dokončený roku 1955, stále ještě čekal na své vydání, což byla nezbytná podmínka pro udělení ceny.
Hlavní ruské vydavatelství sice vydání plánovalo, ale revoluce v Maďarsku (1956) jeho plány změnila, protože tehdy nastala politická změna v samotném středu sovětského režimu, v jehož čele stál Nikita Chruščov.
Ukradený rukopis
CIA se proto rozhodla věc vyřešit sama. "Ukradli rukopis z letadla, které přistálo na Maltě, ofotografovali jej a knihu vydali ilegálně v haagském vydavatelství Muton", říká Tolstoj. "Aby se vyhnuli podezření, použili stejný tiskařský papír, jaký byl běžný v Sovětském svazu a tiskli text na několika různých místech," dodává.
Legální záštitu nakonec poskytlo románu slavné italské nakladatelství Feltrinelli, když jej vydalo v roce 1957. Vzápětí byl Doktor Živago předložen výboru pro udělování Nobelovy ceny. Boris Pasternak však okamžitě obdržel vážná varování od sovětských úřadů.
"Kdyby Pasternak Nobelovu cenu nedostal, byl by zatčen a poslán do některého gulagu na Sibiři. Cena jej zachránila od jisté smrti," tvrdí Ivan Tolstoj. Zároveň soudí, že SSSR "by nikdy román nevydal, neboť jeho tématem je bolševická revoluce z roku 1917, dobro a zlo. A to je i dnes tabu, které rozděluje ruskou společnost na bílé a rudé".
Boris Pasternak byl naopak "symbolem, beranidlem pro útok na základy SSSR. Zatímco KGB používala jed, aby se zbavila nežádoucích jedinců, CIA se uchýlila k něčemu účinnějšímu - kultuře", tvrdí ruský novinář. "Byl to poslední z velkých ruských spisovatelů. Ostatní buď zemřeli stářím nebo byli zastřeleni či posláni na Sibiř," zdůrazňuje Tolstoj.
Pasternak, který je v Rusku oceňován více jako básník než romanopisec, však Nobelovu cenu nikdy nepřevzal. Pod hrozbou deportace byl přinucen, aby ji veřejně odmítl čtyři dny po jejím vyhlášení.
Spisovatel, který je považován za jednoho z největších ruských básníků 20. století, zemřel ve svých sedmdesáti letech v roce 1960 uprostřed tvrdé kampaně za jeho diskreditaci, kterou proti němu vedli sovětští intelektuálové.
Pasternakův syn se brání
V jednom z nejpolemičtějších momentů své knihy Tolstoj tvrdí, že "Pasternak poslal rukopis svým přátelům na Západě, ale o zásahu CIA nevěděl nic". Nicméně když se dověděl o vydání románu v ruštině a o své kandidatuře na Nobelovu cenu, "byl velmi spokojen".
Pasternakův syn Jevgenij, jenž cenu převzal v roce 1989 jménem svého otce, však s mnohými z teorií v Tolstého knize nesouhlasí. "Můj otec nikdy nečekal, že dostane Nobelovu cenu. Přineslo mu to jen trápení," prohlásil Jevgenij, který se vzpírá tomu, aby bylo jméno jeho otce spojováno se CIA.
Román Doktor Živago vypráví o změnách, jimiž prochází lékař a jeho rodina během posledních let existence carského Ruska, občanské války, bolševické revoluce a v počátcích Sovětského svazu.
V Rusku byl román vydán teprve v roce 1998, sedm let po rozpadu Sovětského svazu. Jeho nejslavnější filmová verze z roku 1965 s Omarem Sharifem a Julií Christieovou v hlavních rolích pod režijním vedenímu Davida Leana přinesla svým tvůrcům pět Oscarů.
Doktor Živago byl od té doby zfilmován ještě několikrát, na některých světových divadlech se hrály i jeho dramatizace. V loňském roce převedli román na televizní obrazovku konečně i samotní Rusové v podobě jedenáctidílného seriálu.
Ivan Tolstoj, který pracuje jako dopisovatel pro Rádio Svoboda v Praze, doufá, že se mu podaří vydat svou novou knihu v několika jazykových mutacích nejpozději letos v létě u příležitosti 50. výročí prvního vydání Doktora Živaga.
