Samozřejmě ne všechny rodinné filmy se drží tohoto schématu, ale je jich většina a patří mezi ně i Past na rodiče. Tento nový film z produkce Walta Disneyho ovšem navíc dokazuje, že pokud se dobře zpracuje, může i bůhvíkolikrát zopakované schéma bavit.
Setkali se roku 1986 na lodi Queen Elizabeth II. Byla to láska na první pohled a záhy poté se vzali. Po několika měsících se však ukázalo, že s ničím by se nemělo spěchat. Nepohodli se, ona po něm hodila fén, rozvedli se a vrátili se každý domů – ona do Londýna, on do severní Kalifornie.
Jedenáct let poté se dvě neuvěřitelně si podobné zrzavé dívenky setkávají na americkém letním táboře. Okamžitě na sebe narazí, ale po počátečních potyčkách a soutěžení si v izolační chatě (kam je vykázala vedoucí tábora politá medem, čokoládou a pokrytá peřím, neboť se připletla k jejich vyřizování účtů) uvědomí, jak moc jsou si podobné. Navíc jedna z nich žije jen s otcem, druhá jen s matkou a každá z nich vlastní polovinu jakési roztržené fotografie. Tyto poloviny jedné fotografie do sebe přesně zapadnou a už je jasné, že dívky jsou dvojčata, jejichž rodiče se kdysi rozešli a ony je nikdy neměly příležitost poznat oba. Dívenky přijdou na monstrózní plán: prohodí si své role. Jedna pojede místo druhé do Londýna za maminkou a druhá místo první do severní Kalifornie poznat tatínka. A protože jsou to dívky činu, co řeknou také uskuteční. A myslí přitom na jedno: to by bylo, kdyby se táta s mámou zase setkali! Ale nic není tak jednoduché. Tatínek je totiž obletován mladou sexy “publicistkou” a chystá si ji vzít (je vidět, že děti jsou na freudovskou skutečnost, že za vším je sex, potažmo láska, upozorňovány už od útlého věku). Co s tím? To bude ještě dlouhý příběh...
Kromě malých démonek a trochu vážněji ztvárněných rodičů je ve filmu důležitá postava oné mladé publicistky. Ta zastává roli zlodušky a plní ji do puntíku a na jedničku. Navíc uvidíte několik dalších (nesměšných a přesto vtipných) postaviček, které dokážou ústřední téma, když se stane příliš vážným, náležitě zlehčit.
Film je poměrně dlouhý. Stereotypu se však účinně bránění několikerou změnou svého stylu – na začátku jde o dovádění a soupeření na táboře, pak se zábava odvíjí od prohozených rolí a poznávání táty/mámy, následuje osnování pasti pro jejich setkání a na závěr patří eliminace hlavního nepřítele. Hudba (hlavně klasické nástroje, místy jazz a občas zazní i nějaký hit popu) je doplněna se vkusem a adekvátně k situaci. Přesto, že žánr rodinného filmu obvykle není náročný na herecké výkony, odvádějí filmoví představitelé dobrou práci. A co... co konec? Ale to už přece dávno víte...
Pokud tedy máte ratolesti toužící po filmu, bez obav je vezměte na tento – sice se každý budete smát něčemu trochu jinému, ale budete se smát všichni.
|
Past na rodiče – The Parent trap (USA 1998) | |
| režie | Nancy Meyers |
| scénář | David Swift po dle knihy Ericha Kästnera |
| hudba | Alan Silvestri |
| hrají | Dennis Quaid, Natasha Richardson, Lindsay Lohan, Elaine Hendrix, Lisa Ann Walter |
| distribuce v zahraničí | Buena Vista International |
| distribuce v ČR | Falcon |
| čas | 80 minut, dabing |
|
Premiéra: 10. 12. 1998 | |
 Dvojčata, která jsou od sebe odtržena. |
|
|
|
|
