Nadto místo plátna a filmové řeči tentokrát využívá papíru a slov. Román První den mého života je autorovou druhou knihou a v českém překladu Barbory Mahlerové ji vydává nakladatelství XYZ.
Hlavními hrdiny příběhu, který se v Itálii stal bestsellerem, jsou obyvatelé New York City. Bývalá vrcholová gymnastka Emily, nyní na vozíku, policistka Aretha, která přišla o dceru, masami milovaný mentální kouč Napoleon a jedenáctiletý Daniel, hvězda reklamy, jehož rodiče se stali posedlí touhou po slávě. Na rozdíl od něj.
Hrdiny spojují pocity smutku, rezignace, frustrace a nespokojenosti. Touží opustit tento svět jednou provždy. Dostává se jim však nevídané nabídky od tajemného muže. Po dobu sedmi dní jim dává možnost pozorovat, jaký vliv by jejich smrt měla na přátele či rodinu a jak by obecně ovlivnila chod okolních událostí. Až poté se mohou znovu rozhodnout, zdali se opravdu chtějí zabít.
Paola Genovesa vedla k sepsání knihy touha vytvořit něco radostného, oznámil loni během filmového festivalu na Sardinii. Námět knihy tomu samozřejmě neodpovídá, dá se však předpokládat, že k rozhodnutí skoncovat se životem se odhodlal přistoupit podobně jako Frank Capra, režisér americké klasiky z roku 1946 Život je krásný.
„Kdyby lidské bytosti byly jako balené párky s vyznačeným datem spotřeby na obalu, možná by se chovaly jinak,“ uvažuje v knize jedna z postav. A právě tento citát nejlépe dokazuje, že Genovese se opravdu rozhodl čtenáře nezatěžovat úzkostnou nebo negativní náladou, naopak vsadil na citlivost a humor.
Z Prvního dne mého života Genovese vytvořil společně s dalšími kolegy také filmový scénář. Záměr natočit podle románu snímek oznámil loni v létě. Zatím se pouze ví, že by měl vzniknout v americké produkci.