Právě příběh o čtveřici ztvárněné Martinem Dejdarem, Ondřejem Vetchým, Josefem Abrhámem a Vladimírem Škultétym, která si bez žen troufá na úklid, vaření i péči o děti, totiž spadá do "nové stáje" nejvlivnější televize, jež se začíná zajímat i o české filmy.
Na televizní vysílání Pánské jízdy už koupila práva, ale režisér Martin Kotík tvrdí, že snímek vznikal nezávisle.
"Nova vyslala špeha na jednu z testovacích projekcí," směje se, "až pak vstoupila do jednání o nákupu televizních práv, nicméně do filmu nezasahovala, šlo o čistě obchodní záležitost."
Takzvané testovací projekce, kde si tvůrci zkoušejí reakce publika, jsou pro komedie prubířským kamenem.
"Bylo to hodně napínavé. Autor má své představy, rok je s týmem naplňuje, ví o riziku, kdyby něco nezabralo, zkušební promítání je tedy nezbytné." A jak dopadlo?
"Některé scény působily tak dobře, že jsme to ani nečekali, jiné naopak rušily, takže jsme je vystřihli - třeba vyvrcholení pohřbu hned v úvodu, které nastolilo jiný typ humoru, než jaký následuje," prozradil Kotík.
Martin Dejdar hrající ovdovělého muže středních let - Škultétyho otce, Vetchého bratra a Abrhámova souseda - zrovna téhle scénky trochu lituje. "Osobně tíhnu k žánru crazy, k ještě ztřeštěnější komedii," vysvětluje.
"Ale mám radost, že se lidé baví přesně tam, kde jsme chtěli, aby se smáli," dodává Dejdar.
Odhaduje sice, že se o Pánské jízdě bude mluvit jako o filmovém sitcomu, ale v kině prý převládal pocit, že příběh je svižný, rychlý a krátký, dokonce se někteří divili, že už je konec.
"A hlavně: tenhle film si na nic nehraje," zdůrazňuje herec.
Přitom tvůrci přiznávají, že jim smích prvních diváků do jisté míry zamotal hlavu. Mladí ve věku od patnácti do pětadvaceti let totiž reagovali úplně jinak než třeba pětatřicátníci, a hlavně se prý lišily reakce žen a mužů.
"Moje manželka zatím viděla jenom upoutávku k filmu, ale musím říci, že jsem na její názor velice zvědavý. I když si předem umím představit, co asi řekne - že přesně takhle to vypadá u nás doma. Což rozhodně popírám, na rozdíl od svého hrdiny jsem naopak velice zručný! Až na ten šicí stroj," prozrazuje Dejdar, která z ženských prací mu dělala největší problém.
Škultétyho zase děsilo praní a Vetchý přiznal: "Mně až při natáčení došlo, kolik existuje elektrospotřebičů."
Kotík, pro nějž je Pánská jízda celovečerní prvotinou, neskrývá nadšení, že se mu podařilo získat tak silnou sestavu herců. Začal Dejdarem, jehož velký komediální dar podle něj filmaři málo využívají, dávají mu prý role spíše dramatické.
A nevadí mu ani hercův mladý vzhled na to, že ve filmu vychovává devatenáctiletého syna. "Měl jsem ho asi hodně zamlada," směje se devětatřicetiletý Dejdar, "stihnout by to šlo."
Herci naopak u režiséra-začátečníka ocenili, že se hodně zkoušelo, takže se dobře poznali předem a "naostro" už neměli ostych. "Třeba scénu s příjezdem strýce čili Ondřeje Vetchého jsme opakovali snad stokrát a já už mám pocit, že Ondra je opravdu můj brácha," líčí Dejdar.
