Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pan profesor radí, jak mluvit o knihách, které jsme nečetli

  16:48aktualizováno  16:48
Kniha Pierra Bayarda Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli má lákavý titul i základní myšlenku. Rozhodně ale není jen odlehčenou sbírkou intelektuálských floskulí, které lze použít vždy a na každé téma.

Pierre Bayard | foto: radaris.com

Pierre Bayard: Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli (obálka knihy)

"Nikdy nečtu knihu, na kterou mám psát recenzi; člověk je pak příliš zaujatý," cituje Pierre Bayard hned v úvodu laškovný bonmot provokatéra Oscara Wildea. Tuto klasikovu podporu svého tématu pak sám rozvádí vlastní zkušeností: "Jelikož vyučuji na univerzitě, nemůžu se vyhnout povinnosti mluvit o knihách, které jsem ve většině případů ani neotevřel. Pravdou je, že totéž platí pro většinu studentů, kteří mě poslouchají. (...) V takových situacích se ocitám běžně, takže se domnívám, že na základě svých zkušeností můžu zasvěceně mluvit o životě nečtenáře."

Pierre Bayard (1954)

Profesor francouzské literatury na Université Paris VIII a psychoanalytik. Je autorem knih Kdo zabil Rogera Ackroyda? (1998), Případ psa baskervillského (2008) a mnoha dalších, v nichž přehodnocuje známá tajemství světové literatury. Kniha Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli vyšla v roce 2007, stala se ve Francii bestsellerem a byla vysoce oceněna i anglickým tiskem. Nejnovější autorovou knihou je další provokativní esej Co kdyby knihy měnily autora? (2010).

Autor vychází z toho, že se pohybujeme – nebo alespoň část z nás – ve společnosti, kde je četba literatury nepsanou povinností. "Stále ještě žijeme ve společnosti (i když se popravdě řečeno nachází na seznamu ohrožených druhů), kde je četba předmětem jakési sakralizace, týkající se zejména jistého počtu kanonických textů (jejich seznam se mění podle prostředí), o nichž platí, že pokud nechceme ztratit tvář, je téměř vyloučeno, abychom je neměli přečtené."

Bayard svým knižním esejem napovídá, že je důležitější znát místo knihy v "kolektivní knihovně" než podrobnosti o ní. Na příkladech spisovatelů jako jsou Graham Greene, Oscar Wilde, Michel de Montaigne nebo Umberto Eco přesně typologizuje mnohé druhy "nečtení": tedy nečtení absolutní, pouhé prolistování, povědomí o knize z vyprávění někoho jiného a hovoří i o knihách, které jsme sice četli, ale zapomněli na ně. Přitom zdůrazňuje, že žádná z těchto kategorií by neměla být zábranou k tomu si o dotyčné knize něco myslet, ba dokonce o ní veřejně sdělovat svůj soud.

'Pierre

Právě nejrůznější situace, do kterých se může (ne)čtenář dostat při rozhovorech o literatuře – a praktické rady, jak z nich "vybruslit" s čistým štítem – jsou pak tématem stěžejní části knihy. Vypadá to velice jednoduše, odlehčeně a vtipně. Bayardova kniha skutečně vtipná – či spíše zábavná – je, nicméně rozhodně není pouhou příručkou k blufování, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Přes veškeré sebeshazující poznámky je zřejmé, že autor má o světové literatuře hluboké znalosti a rozhodně není z těch, kteří by "mlátili prázdnou slámu", je-li potřeba o ní promluvit. Jeho kniha je přes mírně vyzývavý název a obecné ladění, prošpikované bonmoty, především vyznáním lásky ke knize a k literatuře. K mluvení o ní, ale především k jejímu čtení. Říká, že v množství existující literatury je sice reálná možnost poznat do hloubky jen zanedbatelný zlomeček, i ten ale stojí za to.

Autor:



Nejčtenější

Vyslýchali mě jako fašistku, říká autorka scénáře o střetu s muslimy

Z filmu Pírko

Za scénář filmu Jako v ráji dostala Lucia Klein Svoboda jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Má už i...

RECENZE: Věčně tvá nevěrná následuje normu, že co český film, to ostuda

Z filmu Věčně tvá nevěrná

Novinka kin s názvem Věčně tvá nevěrná dokonale naplňuje zvyklost, že tuzemské romantické komedie jsou špatné, dojemně...



RECENZE: Krimi selhává. Inspektor Max od kolotočů pouze připomíná jiné

Ze seriálu Inspektor Max

Zločin v operetce. Tak se po několika dílech jeví koprodukční seriál Inspektor Max, který po slovenské lednové premiéře...

Nejde o cenzuru, líčí šéf rady, proč odmítli film o střetu s muslimy

Ceny Filmové nadace převzali (zleva) Radek Bajgar, Lucia Klein Svoboda, Lucie...

Přemysl Martínek z Rady Státního fondu kinematografie, kde Lucia Klein Svoboda neuspěla s žádostí o podporu svého filmu...

A ještě jedna věc. Columbo, křestním jménem poručík, slaví padesátku

Peter Falk v seriálu Columbo

Seriál sice začal až v roce 1971, nicméně před padesáti lety, 20. února 1968 v pilotní epizodě Vražda na předpis, se...

Další z rubriky

RECENZE: Mladá evropská literatura našla svůj hlas. Jmenuje se Édouard Louis

Spisovatel Édouard Louis

Umění je jeden z nejlepších způsobů, jak se vyrovnat s minulostí. Své o tom věděl Hemingway, Kafka a nyní na vlastní...

České cesty do sovětské utopie byly vydlážděné nadšením a slepotou

Julius Fučík

Starší generace si kdysi slavné verše vybaví: „Dost slov a rajských tónů/pojď navštívit ten kraj/jen v zemi milionů/je...

Našli ji u popelnic. Prokleté Sitenského Peruti 312 bránil režim i vítr

Českoslovenští piloti a jejich spitfiry v Praze

Okolnosti dlouho bránily tomu, aby kniha fotografií Ladislava Sitenského Peruť 312 spatřila světlo světa. Nyní se to...

Najdete na iDNES.cz