Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Osmdesátník Ivan Klíma prošel Terezínem, stranou i disentem

  9:53aktualizováno  9:53
Jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů současnosti Ivan Klíma slaví ve středu 14. září osmdesáté narozeniny. V jeho životě i díle se odráží řada zásadních dějinných okamžiků "jeho šíleného století", jak nazval svoje dvoudílné paměti.

Ivan Klíma, spisovatel | foto: Michal SváčekMF DNES

Ivan Klíma: Moje šílené století

Tři a půl roku strávil v židovském ghettu v Terezíně, 14 let byl členem KSČ, téměř 20 let publikoval jen v samizdatu či v zahraničí. Zároveň napsal přes 20 knih, jeho dílo je přeloženo do třiceti jazyků světa. Spisovatel Ivan Klíma, jehož ústředním motivem jsou vztahy mezi muži a ženami, je již za života uváděn v seznamech školní povinné četby. V minulých dvou letech nejvíce zaujal právě dvoudílnými vzpomínkami Moje šílené století.

"Literatura má vyprávět příběh, a tím být přitažlivá pro čtenáře," říká milovník Karla Čapka, o kterém napsal několik knih a je autorem řady televizních dramatizací jeho povídek, které právě vysílá pod souhrnným titulem Čapkovy kapsy Česká televize. "Píšu hlavně proto, že mě to baví, ale zároveň myslím na to, že by to taky mělo bavit ještě někoho jiného," dodává vášnivý houbař a sběratel starých tisků a map.

Velkou oblibu zaznamenalo jeho literární dílo již v 60. letech, pravidelněji se však na pultech knihkupectví začalo objevovat zase až po roce 1989. Během normalizace se totiž Klíma stejně jako mnoho dalších "protisocialistických" autorů ocitl v ghettu zakázanosti a publikoval buď v samizdatových edicích nebo v zahraničí.

Na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 Klíma spolu s některými dalšími kolegy odmítl kontrolu KSČ nad kulturou a kritizoval i existenci cenzury, za což byl ze strany vyloučen.

Ivan Klíma: Moje šílené století II

V roce 1969 odjel do USA, aby na Michiganské universitě v Ann Arboru přednášel jako hostující profesor českou literaturu. Po svém návratu v roce 1970 byl Klíma vyloučen z organizací, zbaven možnosti publikovat a jeho díla byla vyřazena z knihoven. Pracoval jako zeměměřič, sanitář, metař či poslíček; většinu času však prožil jako svobodný spisovatel.

Klímovy prózy se v různých kontextech vyrovnávají s problémem lidské samoty a střetnutím jedince s mechanismy moci, například Bezvadný den, Milenci na jednu noc, Loď jménem Naděje či Milenci na jeden den.

V povídkách a románech ze 70. a 80. let autor nastolil téma životního osudu spisovatele, který je mocí vyvržen na okraj společnosti a proti bezpráví staví mravní sílu opřenou o důstojnost člověka. Z tohoto období pochází Soudce z milosti, povídkové soubory Má veselá jitra, Moje první lásky či novela Láska a smetí.

20. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě - Ivan Klíma

Z polistopadového období vytěžil Ostrov mrtvých králů, Čekání na tmu, čekání na světlo, Poslední stupeň důvěrnosti nebo životopisnou knihu o Karlu Čapkovi Velký věk chce mít též velké mordy, za kterou získal Cenu Franze Kafky. Klíma je autorem také několika divadelních a rozhlasových her a knih pro děti. Na svém kontě má i námět pro loutkový film Jiřího Trnky Kybernetická babička a literární předlohy pro některé části kresleného seriálu Zdeňka Milera O Krtečkovi.

Při příležitosti Klímových narozenin znovu vydalo nakladatelství Portál jednu z jeho knih pro děti Jak daleko je slunce. Titul pro nejmenší čtenáře od tří do osmi let se dočkal nejen nové grafické úpravy, ale doplnily jej i tři nové povídky. Nové jsou také ilustrace Klímovy dcery Hany Pavlátové.

Ivan Klíma se narodil 14. září 1931 v Praze jako Ivan Kauders. Ačkoli židovsky vychováván nebyl, v koncentračním táboře Terezín strávil tři a půl roku (smrti unikl s matkou a bratrem). Členem KSČ se stal v roce 1953, tedy v roce, kdy mu zavřeli otce. V roce 1956 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor čeština a literární věda.

V období 1963 až 1969 působil v Literárních novinách, Literárních listech a Listech, poté byl redaktorem samizdatového časopisu Obsah. V letech 1990 až 1993 byl předsedou českého centra mezinárodního PEN-klubu. Klíma je laureátem ceny Egona Hostovského, Ceny Franze Kafky, medaile Za zásluhy či ceny Magnesia Litera v kategorii literatura faktu za knihu Moje šílené století.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britský spisovatel Kazuo Ishiguro byl na Man Booker Prize znovu nominován v...
PORTRÉT: Míří nobelista k fantasy? Jak teď píše Ishiguro, poznají i Češi

Po americkém zpěvákovi Bobu Dylanovi letos získal Nobelovu cenu za literaturu spisovatel Kazuo Ishiguro. V Česku se bohužel britskému autorovi japonského...  celý článek

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Diváci berlínské olympiády roku 1936 svorně zdraví v nacistickém pozdravu.
RECENZE: Jak se Hitlerova olympiáda stala lekcí manipulace a lži

Berlínská olympiáda je dodnes velmi atraktivní téma: fantastické výkony Jesseho Owense, Hitlerovy hákové kříže a především zfanatizované davy pochodující...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.