Nové album Joea Cockera je stejné jako posledních šest titulů, které vydal v pravidelném dvouletém sledu od začátku šedesátých let. I pro novou desku Respect Yourself si vybral jednoho základního autora a k tomu připojil několik svérázných interpretací klasických rockových písní. Tentokrát vybíral od známých INXS a od svého oblíbeného písničkáře Newmana.
Cockerův životopis se čte jako malé dějiny populární hudby. Plynárenský dělník z anglického Sheffieldu vydal už v roce 1964 svůj první, byť neúspěšný singl. Nevzdal se, spolu s pianistou Chrisem Staintonem založil kapelu Grease Band a v září 1968 vyrazil květinové mládeži dech legendární verzí písně Beatles With A Little Help From My Friends.
| Kompletní diskografie |
| With A Little Help From My Friends - 1969 |
| Joe Cocker! -1969 |
| Mad Dogs And Englishmen - 1970 |
| Joe Cocker (USA) / Something To Say (Europe) - 1972 |
| I Can Stand A Little Rain - 1974 |
| Jamaica Say You Will - 1975 |
| Stingray - 1976 |
| Live In L.A. - 1976 |
| Luxury You Can Afford - 1978 |
| Sheffield Steel - 1982 |
| Civilized Man - 1984 |
| Cocker - 1986 |
| Unchain My Heart - 1987 |
| One Night Of Sin - 1989 |
| Joe Cocker Live - 1990 |
| Night Calls - 1992 |
| The Best Of Joe Cocker - 1993 |
| Have A Little Faith - 1994 |
| The Long Voyage Home - 1995 |
| Organic - 1996 |
| Across From Midnight - 1997 |
| Greatest Hits - 1998 |
| iDNES -lsd |
"Bílý Ray Charles" se stal ozdobou woodstockého festivalu a rychle se zapojil do nekonformního světa tehdejšího amerického rocku. V březnu 1970 sestavil pro americké turné čtyřicetičlenné sdružení Mad Dogs And Englishmen, považované dodnes za největší feťácko-alkoholické sdružení, které kdy v populární hudbě existovalo. Výsledkem bylo skvělé koncertní dvojalbum, ale z následků turné se Cocker vzpamatovával celá sedmdesátá léta. Drogy a alkohol se podepsaly na kvalitě jeho nahrávek i na špatném zdravotním stavu. Jediným pozitivem této doby byl objev jamajské hudby reggae, která jeho pomalým, z hloubi duše tlačeným baladám dodala nervnější a rytmičtější základ.
Po několika léčeních se vrátil v roce 1982 na hudební scénu. Už po roce nového života získal cenu Grammy a jeho písně se začaly znovu objevovat v hitparádách. Chvíli zkoušel dokonce zpívat jazz, ale nakonec se vrátil k osvědčenému hudebnímu koktejlu, který v posledních dvaceti letech víceméně neměnil. Cockerovo chroptění samozřejmě už není tak syrové jako v mladších letech, ale pořád připomíná těžkotonážní vlak, který se sice ztěžka rozjíždí, ale pak svou silou drtí a válcuje vše, na co narazí.
V roce 1986 se definitivní nekuřák a abstinent Cocker usadil s rodinou daleko od center hudebního průmyslu, v americkém Coloradu. Poblíž města Crawford zakoupil pozemek a za dva roky tu nechal postavit dům a hospodářství, které v upomínku na divočejší léta pojmenoval Mad Dog Ranch. Cocker má v Crawfordu také kavárnu, obchod s upomínkovými předměty a vede dětskou nadaci, která každoročně uděluje místní mládeži studijní stipendia.
Je těžké si představit, že kdysi jedna z nejdivočejších rockových hvězd je už čtyřnásobným dědečkem. "Možná v tomto věku už nejsem v rodné Anglii nejpopulárnější teenagerskou hvězdou, ale svět je široký a po pětatřiceti letech v showbyznysu v něm mám pořád statisíce fanoušků. Nemůžu je zklamat," říká.
A to platí i o koncertování. Zatímco po 11. září loňského roku začaly americké hvězdy ze strachu z létání odříkat jedno vystoupení za druhým, Cocker klidně létal po koncertech dál: "Vždyť nás v tu chvíli lidi potřebovali mnohem víc než dřív."
 Joe Cocker v civilu |
 Joe Cocker živě |
 Joe Cocker a Luciano Pavarotti |
 Joe Cocker v sedmdesátých letech |
 Joe Cocker |
 Joe Cocker zpívá |
 Britský zpěvák Joe Cocker v brněnské hale. |
 Joe Cocker: Respect Yourself - obal CD, (c) 2002. |
