Její obyvatelé mají spíš černější barvu kůže a nepatří zrovna k movitým vrstvám. A ať už jednotlivé kousky daného svazku označíme za navzájem propojené povídky nebo volné kapitoly románu, jedno je jisté: točí se kolem osmi různých lokálů.
Lidi v nich a kolem nich charakterizuje autor jako kriminálníky, a jak prohlásil, svět kriminálníků zajímá přece každého a jeho jako spisovatele pak zajímá hlavně svět, v němž funguje velmi málo pravidel kromě těch, jaká si dotyční sami vytvoří.
A soudě podle jeho knihy, podraz vládne všude – ať už jej na sebe chystají soupeřící gangy drogových dealerů nebo menší ryby, lze za něj považovat i reportáž BBC o údajné drogové válce.
Za nitky v zákulisí přitom povětšinou tahá Kenny Ibadulla, nepsaný vůdce komunity, následovaný přepestrou paletou dalších postav, třeba prostitutkou Marií s malým dítětem, jejímž pasákem je její černá lesbická přítelkyně, nebo marně chytračícím bývalým východním Němcem.
I tyto jedince však obklopuje všudypřítomná populární kultura, přestože se k některým jejím projevům stavějí se svérázně vyjádřeným odstupem: třeba hollywoodská hvězda Julia Robertsová má podle Mikeyho "akorát velkou hubu a žádnej zadek".
Ani jeden příběh nepostrádá pointu – když už ne šokující, tak překvapivou, a příběh v pořadí šestý dokonce téměř pohádkovou. Za nejlepší musíme však až ironicky označit právě ty, které se zároveň zabývají něčím hlubším, co jde pod povrch třebaže vzrušujícího všedního dne: ať už je to náboženství v kousku úvodním, vzpomínky na revoluční dobu let sedmdesátých v části předposlední nebo Tonyho upřímná touha uniknout ze začarovaného kruhu a začít po návratu z vězení poctivě v dílu nejvážnějším, který knihu uzavírá.
Dalo by se namítnout, že Williams exoticky přikrášluje úděl rasových menšin v Británii. Na druhé straně je však radostné zjištění, že ne všichni spisovatelé se v rámci politické korektnosti nutně věnují otázkám útlaku a uvědomění a že i hrdinové černé pleti mohou holdovat drogám, sexu a alkoholu. Williams prostě všem, bez rozdílu barvy či pohlaví, měří stejným metrem. A nic na tom nemění ani fakt, že po čase se zápletky, jazyk a typově se opakující postavy stávají poněkud monotónními.
Kniha samozřejmě stojí a padá s mistrným využitím hovorového jazyka a slangu, a byť by se překladatelka Zuzana Koubková velmi snažila, mohla být určitě odvážnější a invenčnější. Jako sporné se navíc jeví její rozhodnutí nepřekládat názvy jednotlivých kapitol (dávají-li si postavy rande "u Pilota", jak to jde dohromady s lokálem "Ship and Pilot"?).
Úplně dokonalou práci potom neodvedla ani odpovědná redaktorka: nejenže měla debutující překladatelku více vést, ale navíc občas šeredně zaskřípe slovosled, a hned dvakrát se podařilo zaměnit mluvčí v přímé řeči (na straně 36 hovoří Billy, nikoli Kenny, a na straně 125 zase místo Billyho Tony).
JOHN WILLIAMS - Pět hospod, dva bary a jeden noční klub
Překlad Z. Koubková. Vydalo Argo, 164 stran, doporučená cena 198 korun.
Hodnocení MF DNES: 70%
