"Je to paradox. Historicky i místopisně by nám Evropa měla být bližší než Amerika, ale máme lepší výsledky i šance na Oscarech než na evropských festivalech a v hlasování Evropské filmové akademie," říká Gedeon.
Je členem obou akademií, evropské i české. Ta letos doporučila pro evropské klání tři snímky, Nudu v Brně, Pupendo a Smrady.
"Do předvýběru, který předchází nominacím, se však nedostal ani jeden. Zbývá jedině Fassbinderova cena udílená za režijní prvotinu, tam by ještě Nuda v Brně mohla bodovat," říká výkonný ředitel české akademie Petr Vachler, rovněž i člen akademie evropské.
Proč se Češi ve filmové Evropě ztrácejí? "Možná točíme příběhy, které se hodí spíše pro Američany," uvažuje Gedeon. Ale dává za pravdu i kolegům, kteří vidí příčinu v neprůhledném systému Evropské akademie. "Chceme prosadit své lidi do jejího vedení. A budeme se ptát, jak filmy vybírají," tvrdí Vachler.
Americký Oscar má jasná, přesná a rovná pravidla - každá národní akademie navrhne jeden film. Zato na Evropské filmové ceny mohou filmy doporučit různé organizace, sami producenti či členové Evropské akademie. Poté je ustavena komise, která ze všech návrhů vybere užší kolekci: letos tak zvolila 43 snímků z více než 360.
|
Evropské filmy, které jsou ve hře |
|
28 dní poté (VB) |
"Ptali jsme se, co je vlastně zač ta výběrová komise, ale nedostali jsme uspokojivou odpověď," říká Vachler. Je však připraven dál bojovat, byť ví, že proniknout do vedení Evropské akademie není pro české filmaře snadné, nemluvě o nutně dokonalé angličtině a poplatku 200 eur. Rovněž producent, který svůj film pošle do evropské arény, musí utrácet "naslepo" za videokazety a DVD pro akademiky.
Někteří čeští tvůrci mluví šeptem o evropské aroganci, Ondřej Trojan přímo říká, že se Evropských filmových cen neúčastní. "Nikdy. Zbytečně bych vyhodil dvě stě tisíc za kazety ve hře, kde si stejně ceny rozdělují Francouzi, Němci a Italové," říká producent Hřebejkových filmů a režisér Želar, s nimiž raději zamíří rovnou na přehlednou a přitom prestižnější půdu Oscarů.
