Jak jste prožíval udílení Oscarů, kde film Juno zabodoval? Byl jste při tom?
V sále ne, fandil jsem s rodiči u televize. Zpravidla vyhrávají vážná dramata, kdežto Juno je nízkorozpočtová komedie, takže to vítězství bylo neuvěřitelné. Na půdě americké filmové akademie jsem byl poprvé až minulý týden při jiné akci.
Platí teorie, že nezávislé filmy jako Juno stmelí celý tým takřka rodinným způsobem?
Možná to bude znít divně, ale ať jsem točil Juno nebo jiné filmy, vždycky se kolem vytvořila přátelská filmová rodina. U Juno se navíc přidal fakt, že všichni v čele s režisérem Jasonem Reitmanem jsme od začátku věřili ve scénář, který také nakonec vyhrál Oscara.
Poznal jste už tehdy, že se rodí výjimečný film? I mnohem starší herci mi tvrdí, že se to při natáčení odhadnout nedá.
Mají pravdu, to prostě nikdy nevíte. Točí se na přeskáčku, bez hudby, herec se v celku často neorientuje. Výsledek opravdu poznáte až na plátně.
Začal jste hrát ve čtrnácti letech. Vy jste nikdy nechtěl být kosmonautem, popelářem nebo prezidentem jako každý jiný kluk?
Já jsem už od školy chtěl bavit lidi. Ale máte pravdu, že být prezidentem a dělat něco pro lidi bych chtěl taky.
To se vám může splnit, herec Arnold Schwarzenegger už je guvernérem.
Ano, a vede si velmi dobře.
Také byste kandidoval za republikány?
Já to takhle nedělím, uznávám užitečné názory na obou stranách.
Tak si aspoň tipněte, kdo vyhraje ve Státech prezidentské volby.
Doufám, že Obama, to by bylo dobré pro Ameriku i pro svět.
Já bych se vsadila, že to bude spíš McCaine.
V tom případě se odstěhuju do Austrálie! Ne, to jen žertuju, náhodou jsem se s McCainem setkal, je to velmi příjemný člověk a moji prarodiče ho mají moc rádi.
Zazářil jste ve středoškolském seriálu Degrassi: Příští generace, v němž jste odehrál sedmdesát dílů. Kdo dbal na to, abyste zůstal nohama pevně na zemi?
Já jsem se nikdy na nikoho nepovyšoval, netvářil jsem se jako hvězda, věřím, že jsme si všichni rovni.
Ale kdo vám řekl: Jsi slavný, ale teď si napiš úkoly a vynes odpadky?
Maminka. Bratr Robert. A tady můj agent Jeff. Ten mimochodem taky rád zpívá.
A kdo z vás zpívá nejlíp: vy, Jeff, nebo Justin Timberlake, s nímž jste hrál ve filmu Chování modelek?
Těžko říct, to bychom si museli dát pěvecké závody.
Máte za sebou i divadelní zkušenost v Torontu. Kdybyste si měl vybrat ze shakespearovských postav, kdo by vám byl nejbližší – snílek Hamlet, zabiják Macbeth nebo romantik Romeo?
Zatím o tom takhle nepřemýšlím. V Shakespearovi bych rád hrál kohokoli, ale přiznávám, že Romeo mi připadá moc kladný. Obávám se, že právě takové role mi budou dávat.
Ptám se proto, že naposledy jste prý točil horor.
Ano, s kamarády v Kanadě. Byl to můj první a zřejmě poslední horor. Bylo sice zábavné hrát si s krví a dalšími děsivými věcmi, které bych v reálném životě nerad potkal, ale nejsem fanoušek hororů. Mám radši komedie.
Jaké filmy budete svým dětem pouštět a jaké zakazovat?
Vždycky se budu řídit vyspělostí svých dětí. Nechci jim zakazovat lechtivé scénky, ale musím vědět, že jsou schopné jim rozumět. Pak nemá smysl to před nimi tajit, uvidí brzy, v jakém světě žijeme. Jsou dál než děti před třiceti lety, znají sex, drogy, násilí – a mě rodiče v šestnácti nechtěli pouštět večer ven.
Jste si vážně jistý, že svou patnáctiletou dceru jednou necháte klidně venku přes půlnoc?
Těžko říct, ale opravdu bych nerad zakazoval.
Až za dvacet let přijedete už s vlastními dětmi zase do Zlína, v jakém životním bodu byste chtěl být?
Možná tím prezidentem. Ne, vážně bych chtěl dělat něco pro lepší svět. Já vím, že to říká spousta lidí, ale já si představuju, že všechno jde vyřešit dialogem, dohodou, kompromisem, bez zabíjení. A k téhle nekrvavé cestě je zapotřebí především vzdělání.
