Oscarová herečka natáčela v Praze

Kde kdysi stál chlapec, nyní stojí císař - a tam, kde nyní stojí císař, bude stát spasitel. Takto symbolicky shrnují tvůrci amerického televizního cyklu inspirovaného sci-fi knihami Franka Herberta přechod mezi jeho prvou řadou Duna, natáčenou i v Česku, a novou sérií Děti Duny, jejíž natáčení se dokončuje opět v Praze. Stejně jako ty minulé, i premiérové díly budou k vidění rovněž v tuzemském vysílání televizního kanálu Hallmark.

Obří vesmírný epos Duna, jenž byl v anketě časopisu Locus zvolen nejlepším sci-fi románem všech dob, vydal Frank Herbert roku 1965. Než v roce 1986 zemřel, stačil ještě napsat pět pokračování. Knižní legenda zůstala nesmrtelná, dodnes sdružuje ve fanklubech milovníky smyšlené planety Arrakis, kde střeží uprostřed válek a mocenských intrik vzácné koření. Ale cesta Duny na stříbrné plátno byla mírně řečeno trnitá.

První filmařský pokus podnikl surrealistický tvůrce Alejandro Jodorowski, pro něhož měl prý navrhovat dekorace sám Salvador Dalí; po dvou letech přípravu složitého projektu vzdali.

Počátkem 80. let producent Dino De Laurentiis oslovil s myšlenkou zfilmovat Dunu nejprve režiséra Ridleye Scotta a poté nabídku přenesl na Davida Lynche, který snímek ve výtvarném stylu s prvky baroka skutečně natočil a v prosinci 1984 dovedl k premiéře. Podle některých odborníků byl Lynchův film „ještě zvrácenější a ještě mystičtější“ než jeho předloha, do dějin však vstoupil především jako ukázkový propadák.

Velikášský projekt se natáčel v Mexiku za účasti patnácti tisíc statistů, přišel téměř na padesát milionů dolarů, vedlejší roli si v něm zahrál populární zpěvák Sting, ale přesto divácké přijetí filmu zůstalo daleko za očekáváním - v USA tržby z kin jen o málo přesáhly polovinu vynaloženého rozpočtu.

Objevily se hlasy, že publikum chtělo méně mystiky a více akčních scén. Mimo Státy, třeba ve Francii, se sice Lynchova Duna tu a tam „chytla“ lépe, nicméně bývá považována za Lynchovu největší prohru. „Strašilo mě to další léta,“ přiznal režisér, který pak ještě protestoval proti sestřihu svého materiálu pro televizní verzi.

Ani minulé kletby však neodradily společnost Hallmark od nového pokusu, byť „jen“ pro obrazovku. Úvodní minisérii nazvanou Duna F. H. režíroval John Harrison, který po jejím úspěchu sám napsal scénář druhé řady Děti Duny F. H. pro režiséra Grega Yaitanese.

Ozdobou pokračování se stala oscarová hvězda Susan Sarandonová coby odbojná princezna Wensicia, která v tuzemsku točila do půli července, jiní herci se ke svým postavám vrátili. Roli vládce planety Paula ohroženého novými intrikami si zopakoval skotský rodák Alec Newman, císařovu milovanou konkubínu a matku jeho dědiců Chani, která prý v nové řadě umírá, hraje opět Barbara Kodetová.

V rozhovoru o první Duně, který poskytla fanouškům na internetových stránkách Landsraad, Kodetová vyprávěla, jak měli všichni potíže s očními čočkami plnými písku a jak padala při sbíhání ze skal či z písečných dun. „Asi bych ve skutečnosti na Arrakisu umřela pro neschopnost,“ žertovala herečka, která se v Dětech Duny setkala i s kolegy Markem Vašutem či Pavlem Křížem.

Nejde přitom o jediná česká jména spjatá s tímto projektem. Výpravu má na starosti Ondřej Nekvasil, kostýmy, na něž dohlíží nositel Oscara Theodor Pištěk, navrhoval jeho syn Jan Pištěk, a služby zajišťoval Tomáš Krejčí v ateliérech Prague Studios. Premiéra nové řady natočené na motivy Herbertových příběhů Spasitel Duny a Děti Duny se očekává v roce 2003.

Herečka Susan Sarandonová

,