Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Orfeus v Evropském parlamentu, Národní v uměleckém suterénu

  18:55aktualizováno  18:55
Jestliže nedávný pokus Opery Národního divadla o italskou komedii připomínal upachtěnou televizní estrádu, pak pokus o humor v nové inscenaci Offenbachovy operety Orfeus v podsvětí by snad žádná stanice nevzala ani do zasutého vysílacího času. První scéna stvořila jen trapnou tečku za sezonou.

Poslanec Orfeus (Josef Moravec) čelí Veřejnému mínění (Yvona Škvárová) | foto: Národní divadlo

Donizettiho Poprask v opeře byl aspoň „poprask“. Sice toporně prováděný, v nápadech postrádající originalitu, v provedení pak přirozený temperament, lehkost a šarm, ale je fakt, že část publika se hlasitě smála. Při čtvrteční premiéře Orfea v Hudebním divadle Karlín, kam byla inscenace umístěna kvůli rekonstrukci Státní opery, až na pár slabých zachechtání v hledišti převládalo ticho.

Jacques Offenbach: Orfeus v podsvětí

Dirigent: Jan Chalupecký

Režie: Michal a Šimon Cabani

Scéna: Šimon Caban

Národní divadlo v Hudebním divadle Karlín, premiéra 6. července 2017

Hodnocení­: 30%

Ani to jistě o něčem svědčí. Offenbach mytologii obrátil naruby, příběh prošpikoval dvojsmysly a narážkami na tehdejší poměry. Je to nejen vtipné, ale i chytré dílo. Dnešní inscenátory přirozeně může zlákat k aktuální politické satiře. Ovšem propojit Offenbachův původní příběh, v němž na rozdíl od mytologické předlohy (a z ní vycházejících jiných hudebních děl) Orfeus vůbec nestojí o navrácení zemřelé Eurydiky z podsvětí, s naší současností není snadné.

Bratři Cabani, jimž byla svěřena režie, děj přenesli do Evropského parlamentu, z Orfea udělali poslance, z olympských bohů jeho kolegy. Dobrá, ale co pak s tím? Český divák může mít k institucím Evropské unie různé výhrady, ale jako cíl satiry je tohle téma přece jen spíš vzdálené. Původní Offenbachův vtip přitom spočíval v tom, že olympští bozi, alias špičky francouzské společnosti z doby Napoleona III., se chovají zcela civilně, jsou směšní, záletní, prostě padají z piedestalu. Na dnešních „bozích“ si může před zraky všech a bez jakékoli cenzury satiricky smlsnout „on-line“ každý občan.

Tím větší dávku intelektu a nápadu by taková profesionální operetní satira vyžadovala. Jenže obojí inscenace naprosto postrádá. Zůstává převážně u „odhalení“, že poslanci pěstují milostné hrátky se svými sekretářkami a kolegyněmi. Je ale zrovna tohle největší problém Evropského parlamentu, hodný pranýřování? I dnešní morálka má své pokrytecké rysy, ale není stejná jako v době Offenbachově, dnes žijeme v naprosto odlišných podmínkách.

Kuřáci i uprchlíci

Dialogy, pod nimiž jsou podepsáni Ivo Fischer a Šimon Caban, se úporně snaží o „aktuální“ narážky, ale komiky v tom není ani za mák. Do evropské politiky jsou navíc zamíchány české reálie, včetně odkazu na Dalíka, Babiše, dojde i na uprchlíky, Číňany, Tibet, jakož i na rekonstrukci Státní opery a ukončení činnosti Divadla Komedie, ba i na protikuřácký zákon. Všechno je ale nahodile posbírané, splácané dohromady bez jasné myšlenkové linie, která by se navíc potkala s původním příběhem.

Postava Veřejného mínění, strážce morálky, je tu stylizována do televizní reportérky, což samo o sobě není špatný nápad, který se ale nepodařilo nijak rozvést. A přidaný komediant (Peter Strenáčik), který má být jakýmsi průvodcem a vysvětlovat souvislosti s mytologií, jen zvyšuje už tak velký chaos.

Fotogalerie

Navíc opereta se musí nejen lehce zazpívat, ale také přirozeně odmluvit a zahrát. Z premiérového obsazení – Jana Sibera (Eurydika), Josef Moravec (Orfeus), Jan Ježek (Jupiter), Jaroslav Březina (Pluto), Yvona Škvárová (Veřejné mínění) a další těmto požadavkům nikdo nedostál.

Mluvené pasáže se nedaly poslouchat vůbec, často nebylo ani rozumět, s pěveckými to nebylo o moc lepší, a křečovité přehrávání je u nás špatnou tradicí. Souhra s orchestrem, který vedl Jan Chalupecký, také nebyla valná, i když pět procent navíc si orchestr zaslouží, aspoň za předehru se slavným kankánem.

A ještě pět procent za scénu, respektive za budovu parlamentu i s „vlajícími“ vlajkami. Člověk si ale celé představení kladl otázku, jak se taková produkce vůbec může dostat na veřejnost. Cožpak v divadle s inscenátory nikdo nepracuje? Vedení Opery, dramaturgové? Opera Národního divadla má za sebou další fádní operní sezonu a čím dál víc se propadá do uměleckého suterénu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek v Národním divadle (7. září 2017)
Zaorálek agitačním projevem narušil přípravu opery, tvrdí Národní divadlo

Národní divadlo kritizuje volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka kvůli tomu, že minulý týden ve čtvrtek svou návštěvou údajně narušil zkoušku orchestru. V...  celý článek

Plakát k festivalu Pražské křižovatky
První Pražské křižovatky připomenou, že nikdy nejde pouze o divadlo

Činohra Národního divadla pořádá 2. až 8. října na Nové scéně první ročník mezinárodního divadelního festivalu Pražské křižovatky. Zavítají sem umělci ze...  celý článek

David Collins a Shane Dundas neboli Umbilical Brothers k nám míří už podruhé
Nejste jak Němci. Komunismus vás komedii naučil, těší australské komiky

Chcete se bavit a to je pro nás požitek. Komunismus zde musel komedii položit dobré základy, pochvaluje si vděčné české publikum David Collins z The Umbilical...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.