Jako v jiném světě se ocitá návštěvník Českého muzea hudby v Praze ve chvíli, kdy vstoupí do zdejší interaktivní výstavy Orbis Pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie.
Před ním se otevírá prostor plný nejroztodivnějších objektů různých barev a tvarů. Z ochozů muzea jsou spuštěny trubky jako chapadla obrovské chobotnice. Vše přímo vybízí k bližšímu prozkoumání, k dotyku, otestování, oživení.
"Je to herní prostor, komunikační zóna, kde si návštěvníci mohou hrát. Zároveň je jejich zapojení přímo vyžadováno, bez nich nebudou nástroje hlučet, ale mlčet," popisuje autor koncepce a několika objektů výstavy Petr Nikl.
Labyrint objektů a zvuků
"Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče," zní známý citát Jana Amose Komenského, jehož Labyrintem světa a rájem srdce je celý projekt inspirován především.
A přesně dle citátu je koncipována i přehlídka: člověk se ocitá v labyrintu objektů a podivných hudebních nástrojů, jejichž prostřednictvím vyluzuje nejrůznější zvuky. Ty se mísí s ostatními, jejichž tvůrci jsou další návštěvníci.
Všichni účastníci hry bloudí jednotlivě od temné jeskyně fungující na principu camery obscury k obřímu kaleidoskopu, od dřevěného futrálu na klavír přezdívaného manželská bedna (nejen manželé mohou strčit hlavy do dvou otvorů a vykřičet si to z plných plic) k pohyblivému tančícímu objektu.
Všechny cesty však vedou do centrálního srdce - nafukovacího iglú s imaginativní pohyblivou krajinou a dalšími nástroji včetně například bublajících varhan uvnitř. Uchvátí zde už pohled na zurčící vodu protékající v uměle vytvořeném potůčku, po které se dokola pomalu plaví do korkových "lodiček" zabodnutí mořští koníci, paví pera, křehké skleněné květiny či snítky z keřů.
Snovou krajinou obeplouvají jako vláčky jezdící po kolejích oválný skleněný mrakodrap, v jehož útrobách se hemží motýlí křídla, či spirálový kolotoč malých umělých zvířátek. Okouzlený pozorovatel však nemusí zůstat jen pozorovatelem. Má možnost se podílet na výsledné podobě poetického díla - dát mu zvukový náboj pomocí zde instalovaných hudebních nástrojů.
Uměním ke svobodě
Iniciátory celé výstavy jsou manželé Radana a Jiří Waldovi, kteří mimo jiné společně s několika přáteli založili občanské sdružení Audabiac, jež pořádá každoroční umělecky orientované letní tábory pro děti z dětských domovů ve Francii.
Současná výstava je pro změnu jádrem mezinárodního projektu Pampedia, který stejně jako sdružení Audabiac charakterizuje motto "uměním ke svobodě". "Hledali jsme, co by mohlo rozvíjet tvůrčí schopnosti lidí jako základního předpokladu lidské svobody," vysvětluje Jiří Wald.
A napadlo je, že by tomuto účelu mohla posloužit interaktivní výstava. Na základě expozice Hnízda her v pražském Rudolfinu v roce 2000 a české přehlídky Zahrada fantazie a hudby na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aiči oslovili výtvarníka Petra Nikla.
Ten ke spolupráci přizval například Milana Caise, Zdeňka Šmída, Čestmíra Sušku a řadu dalších. Společný autorský projekt sklidil značný úspěch při premiéře v Českém centru v Paříži. Z Prahy pocestuje do Brna, Kroměříže a Opavy a pak do zahraničí - do Florencie, kanadské Ottawy a výhledově i dál.
Celá výstava se zároveň neustále vyvíjí. I nyní už je v širší podobě, než jak byla představena v Paříži, a přizpůsobuje se danému prostoru. Iniciátoři projektu navíc počítají se zapojením umělců, v jejichž domovině bude představen. Kromě toho je při každé zahraniční expozici plánováno vydání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce s ilustracemi tamních umělců.
V Česku vyšla speciálně k této příležitosti čtivá kniha českobritského spisovatele Benjamina Kurase Slepování střepů - Komenského návrat, přibližující jeho osobu, myšlenky a dílo. K dostání bude výhradně na výstavě za 99 korun.
SKUPINA AUTORŮ: Orbis Pictus
České muzeum hudby, Karmelitská 2/4, Praha, autor koncepce Petr Nikl. Výstava trvá do 30. dubna, plné vstupné 100, snížené 60, rodinné 180 korun, www.nm.cz
