Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Opočenský: Já jsem ty holky miloval

  10:22aktualizováno  10:22
Odsoudili ho na sedm let za zneužívání nezletilých. Teď načíná třetí měsíc ve vězení ve Všehrdech na Chomutovsku. Kontroverzní sochař Pavel Opočenský říká: "Až uvidím mladou dívku, s vřískotem uteču pryč."

Když ho přiváděli, komusi mával... „Jo, jeden na mě řval, že budu hulit, a druhej něco jako: Čau Pájo, držím ti palce. Tak sami vidíte, že i tady jsou na mě kontroverzní názory,“ vysvětluje Pavel Opočenský.

* Možná to tu bude znít nepatřičně, ale jak se máte?
Kdybych neměl knížky, možnost kreslit a teď dělat fresku v kulturní místnosti, tak bych se měl podstatně hůř.

* Máte potíže vyrovnat se se ztrátou svobody?
To teda sakra mám. Včera tady byla moje Julie. Tři hodiny jsme se objímali a ještě teď ji cítím na předloktí. Bylo to krásný a bylo to bolestivý. Holka vyfasovala 200 hodin obecně prospěšných prací za nic. To je docela slušná pálka. Je to výborná, inteligentní holka, ale odnáší to kvůli mně. Odnesla to taky ve škole a vymáchaly ji v tom všechny noviny. Trpí tím i její sestra a bratr.

* Co vám tady chybí nejvíc?
Hudba.

* Mysleli jsme, že Julie.
No, o tom samozřejmě ani nemusím hovořit. Ale dobře. Chybí mi Julie a moje hudba.

* Kde se s přítelkyní setkáváte, když přijde?
Sedíte proti sobě a objímáte se přes hranu stolu, takže po třech hodinách máte rudý pás vtlačený do břicha. Ale víc se asi nedá očekávat. V některých věznicích mají místnost pro milence nebo pro manžele, ale tady není.

* Ona za vámi teď byla poprvé?
Měli jsme tu bohužel dva měsíce karanténu, takže jsem ji neviděl. Není na tom psychicky moc dobře, ale sblížilo nás to tak neuvěřitelně, že je to na román. Já to určitě sepíšu.

* Asi vás musí mít hodně ráda.
Já jsem se ještě s takovou láskou nesetkal.

* Je jí jedenadvacet let, chcete od ní teď věrnost?
Já nemám právo po ní žádat vůbec nic. Je to absolutně její věc. Kdyby mi byla nevěrná, s prominutím, s kým by chtěla, tak bych jí to nemohl vyčítat. Ale to je otázka spíš pro ni. (Pavel Opočenský vytahuje z náprsní kapsy fotku pohledné brunetky.)

Není to férovej proces

* Kdy uvažujete, že vůbec půjdete domů?
Teď jste se proti druhému trestu odvolával... No, když uvažujete, že mám snad jakousi naději, že bych mohl jít za půlku domů, tak tu budu ještě tři roky. Jako většina lidí tady taky doufám v nějakou amnestii při vstupu do EU.

* Asi bude záležet i na výsledku vašeho odvolání.
Taky mi možná přidají. Já už si nedělám žádný iluze. Přitom se nedělo nic tak neobvyklého a především nic zlého. Ptám se, kde je nějaký poměr třeba mezi mnou a nějakým panem ředitelem z příbramské základní školy, který měl ty samé paragrafy a odešel s podmínkou. Víte, podivně mi to všechno smrdí ze všech koutů. Není to poctivej, férovej proces.

* Takže si připadáte jako obětní beránek?
To je silný výraz. Asi jsem se hodil do určité doby, do určité situace. Kdybych byl nějaký neznámý pan Nikdo, tak to možná dopadne jinak.

* Dobře, když si odmyslíme výši trestu, cítíte nějakou vinu nebo třeba lítost?
Vůči těm holkám jsem měl velkou odpovědnost. Já vím, že to, za co jsem odsouzený, to neukazuje, ale to ostatní ano. To, jaké jsme spolu měli vztahy, co všechno ty holky ode mě měly, jak jsem se k nim choval...

* Nepřipouštíte si tedy nějakou vinu?
Samozřejmě mám výčitky, protože mi došlo a dochází mi čím dál víc, že jsem těm dívkám možná svým způsobem nějak ublížil. Ale některé z nich trpěly už v dětství tak, že setkání se mnou možná zmírnilo jejich utrpení. Vím nejméně o třech, které byly znásilněné už mnoho let předtím většinou partnery svých matek.

* Nešlo tomu všemu zabránit? Nemohl jste se ovládnout?
Podléhal jsem nějakému rauši, až drogové závislosti na těch holkách. Znalci odmítli, že bych to nebyl schopen ovládnout. Já vím svý, ale bohužel to vím jenom já.

* A vy sám se považujete za zdravého?
Já jsem asi tak zdravý jako alkoholik, který nechce chlastat, ale občas po té lahvi sáhne. A občas taky chce chlastat a jindy se nenávidí, ale přesto to udělá. Prý se to dá zvládnout. Tak pevně doufám, že je to pravda.

* Vůlí se to nutkání ovlivnit nedalo? Víte, co se taky může stát?
Já se budu léčit, léčit a léčit a pak přijde změna zákona a já zjistím, že jsem vlastně zdravý. Zákony se pořád mění. Za první republiky bylo legální souložit už od 14 let. A to přitom holky tehdy biologicky dospívaly později. Tak co je na tom zákonu rozumného? Já se snažím ho respektovat, ale mám s tím fakt potíž.

* Asi je ale potřeba někde hranici stanovit.
Ano, ale já nejsem pedofil, jak už zjistili čtyři odborníci. Došli k závěru, že jsem hebefil, preferuji dospívající dívky. Všechno je to o tom, kdy jsou to ještě děti, a kdy už ne. To musí posoudit odborníci a ti, co znám, jsou názoru, že ta hranice je u nás trošku přehnaná.

Před holkama uteču

* Jak to vlastně začalo?
Já jsem měl kdysi dávno dvě přítelkyně, které byly na hranici zákona, a od nich se pomalu rozvinula celá tahle parta. Ty holky se všechny znaly a věděly, že u mě je dobře, že u mě je sranda, že u mě je hudba a co jíst. Věděly, že ať mi řeknou o cokoliv, že to dostanou. Prostě jsem je miloval. Asi jsem se choval jako totální trotl, ale miloval jsem je.

* Jen mimochodem, kolik bylo tedy té nejmladší?
Shodou okolností vypadala jako nejstarší. Až dodatečně jsem se dozvěděl, že jí prý bylo krátce před třináctým rokem. Byl to šok. A víte proč mám ten paragraf ohrožování mravní výchovy mládeže? Kvůli telefonátu. Holky mě tak dlouho ukecávaly, abych je nechal poslouchat náš přímej přenos, až jsem to udělal. S Julií jsme šli z divadla, byli jsme napitý a ona ani nevěděla, že jsem ten telefon zapnul.

* To vás vážně ukecávaly?
Čtyřikrát denně mi kvůli tomu volaly.

* A proč jste je neposlal...
Myslíte do háje? Na to bych si teď taky rád odpověděl. Já jim nebyl schopen nic odmítnout. Přišly ke mně do bytu a během půl minuty byly nahý a doslova na mě huply. Tomu jsem nebyl schopen vzdorovat a nedokázal jsem si to upřít.

* A příště dokážete?
Myslím, že tenhle šok mě vyléčil nadosmrti a že napříště před mladýma holkama vždycky s vřískotem uteču. Vím, co by mě čekalo. Dokud se ten zákon nezmění, tak se musím chovat jinak.

Jak to vysvětlím synovi? Nevím.

* A jak vám tady věří spoluvězni?
Jsou to extrémy. Najde se vždycky nějakej, kterej absolutně věří tomu, že jsem někde prznil osmiletou holčičku. Občas dojde k nějakému fyzickému útoku...

* Útoku?
Samozřejmě. Většinou je to někdo, kdo chce vypadat jako frajer a ranař, a já jsem ideální cíl. Jeden se na mě vrhnul se slovy: „Dostal jsem 13 let, myslíš, že mi záleží na tom, kolik dostanu za tebe?“ Tak mi dal dvě rány do hrudníku.

* A je ve vězení výhoda, že jste mediálně, veřejně a umělecky známá osoba?
Oni to vidí tak, že jsem měl úžasné výsady a že jsem je hodil do kanálu a dostal se sem, mezi ně. A že jsem přinejmenším pěknej pitomec. Což je asi to jediné, v čem mají pravdu.

* Říkal jste, že pracujete. Co teď děláte?
Teď zrovna jednu fresku v kulturní místnosti. Aspoň si na tom procvičím skici soch.

* A co sochy? Nechtěl byste dělat?
A jak! Hrozně mi to chybí. Klidně bych pracoval bez techniky, jen s majzlíkem a kladivem.

* To už je tedy třetí věc, co vám tu chybí.
Jo, to je vlastně pravda. Tak napište, že mi chybí Julie, moje práce a hudba. Ale zástupce ředitele mi slíbil, že by v tom časem snad nemusel být problém.

* Ale nám ředitel věznice říkal, že si „tady k šutru ani nečuchnete“.
No vida, tak máte odpověď. Ten to ví asi nejlíp, ne? Ale je to jejich škoda, mohli tu mít dílo třeba za milion a úplně gratis. Ale když to nemá význam, tak fajn.

* Chodíte teď k nějakému psychologovi, sexuologovi?
Ne, prý až mě pustí z výkonu trestu. Chtěl bych. Kvůli sobě, kvůli synovi... Vždyť já mám šestiletého syna.

* Co tomu všemu říká jeho matka, vaše manželka? Nebo už je to bývalá manželka?
To já sám nevím, nevím, v jaké fázi je naše rozvodové řízení. Moje manželka Daniela věděla, že se stýkám s holkama, a to byl důvod, proč se naše manželství rozpadlo.

* Jak vysvětlíte svému klukovi, proč jste byl ve vězení?
Jo, to mi ani neříkejte. Vždycky, když moje myšlenky zabrousí tímhle směrem, tak je rychle odháním. Nevím. Prostě nevím...

* Jak teď vypadá váš den?
Já mám dobrý den, protože si ho tady dokážu zařídit. Zatímco většina tady chrápe nebo civí na televizi, já si tady čtu nebo kreslím.

* Také jste zhubl, s jídlem to asi nebude valné...
Množství je menší než malé. Zachraňují mě nákupy zvenku. Ale nejsme tady, abychom si užívali. Byl jsem prostě pitomej, zákon jsem porušil, takže trest beru.

* Máte odvahu odhadnout, co s vámi udělají tři roky vězení?
To nemám. Můžu vám říct, že jestli mě něco spasí, tak to bude Julie, protože ta je doopravdy úžasná. Jestli to vydrží, tak je to anděl. A jestli to nepoznamená mě, tak budu vytesanej ze žuly.

PAVEL OPOČENSKÝ
Sochař a výtvarník. Narodil se 7. 8. 1954 v Karlových Varech. Byl signatářem Charty 77 a záhy emigroval do Německa, později do USA. Domů se vrátil počátkem 90. let. Stal se sochařem a majitelem galerie. První konflikt se zákonem měl v roce 1991, kdy na ulici zabil nožem skinheada. Soud mu vyměřil několik trestů. Nakonec jej vrchní soud zprostil obvinění, protože jednal v „nutné obraně“. Podruhé se sochař dostal před soud kvůli sexuálním deliktům s nezletilými dívkami. Odsouzen byl loni v listopadu ke třem letům vězení. Letos v únoru mu soud trest zvýšil o 4,5 roku za podobné delikty, jichž se dopustil už po svém prvním obvinění. Kromě toho soud nařídil 200 hodin obecně prospěšných prací jeho přítelkyni Julii za spoluúčast. Sochař si nyní odpykává svůj trest ve věznici ve Všehrdech, rozvádí se a má šestiletého syna.

Sochař, šperkař a kočovník Pavel Opočenský

Sochař Pavel Opočenský s přítelkyní.

Sochař Pavel Opočenský na chodbě Obvodního soudu pro Prahu 2. (30. července 2003)

Sochař Pavel Opočenský na chodbě Obvodního soudu pro Prahu 2. (30. července 2003)

Ostraha sundavá pouta sochaři Pavlu Opočenskému. Ten před soudem prohlásil, že jeho život je zcela zdevastovaný. Od zahájení procesu zhubl už 25 kilo. (25. listopadu 2003)

ROZSUDEK Pavel Opočenský si nedokáže představit, co s ním tři roky ve vězení udělají. „Máme ale příklady - třeba Václava Havla - že přežít se to dá," říká.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Eva Gorčicová v muzikálu Charleyova teta v Městském divadle Brno
Zemřela Eva Gorčicová, hlas známý z Dallasu či Star Treku

V úterý 22. prosince odešla další z hereček Městského divadla Brno, pětašedesátiletá Eva Gorčicová. Talentovaná dabérka, která svůj hlas propůjčila mnoha...  celý článek

Liberecká knihovna začala registrovaným čtenářům půjčovat česky psané...
Nesbo, Kotleta, Vondruška. Hity čteček roku 2014.

Nejvíce čtenářů si získala napjatě očekávaná skandinávská detektivka s policejním komisařem Harry Holem v hlavní roli. Román Přízrak je již devátý díl temné...  celý článek

Joanne K. Rowlingová - Festival spisovatelů v Torontu (23. října 2007)
Umělci reagují na brexit. Rowlingová by chtěla kouzlo, Cher se raduje

Rozhodnutí Britů vystoupit z Evropské unie komentují na sociálních sítích i umělci. Autorka Harryho Pottera, spisovatelka J. K. Rowlingová, si zoufale přeje...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.