Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Operetu nejde hrát v koncentráku, tvrdí dirigent Zehnder

  10:47aktualizováno  10:47
Švýcarský dirigent Kaspar Zehnder je u nás známý hlavně ze svého působení u Pražské komorní filharmonie, kterou vedl v letech 2006 až 2008. Devětatřicetiletý umělec v současnosti připravuje v Brně s režisérem Ondřejem Havelkou Straussovu operetu Netopýr, která bude mít premiéru 2. ledna 2010.

„Operety dnes nikdo nepíše, ale stále je co interpretovat,“ tvrdí Kaspar Zehnder. | foto: © Ivan Malý

Jak pohlíží švýcarský hudebník na rakouskou operetu?
Švýcaři jsou úplně jiný národ než Rakušané. Jsme odvěcí demokraté, ovšem kulturu jsme přijali zvenčí. Naše vlastní kultura jsou snad hodinky a čokoláda. Výjimkou je literatura, ale třeba naši největší skladatelé včetně Arthura Honeggera byli vlastně Francouzi. Naproti tomu Rakušani jsou odvěcí roajalisté. A právě Netopýr připomíná jakýsi sen o dávno ztraceném světě, kdy Vídeň nebyla pouze hlavním městem Rakouska, ale centrem velké multikulturní monarchie.

Ve Švýcarsku jsou klasické operety oblíbené?
Hrají se, i když v poslední době ne tolik jako muzikály. Potíž však spatřuji v tom, že režiséři se operety snaží aktualizovat a modernizovat. Jenže hrát Netopýra třeba v koncentračním táboře, to podle mě nejde.

Není však zrovna Netopýr i jakýmsi zrcadlem rakouské národní povahy, kterou sdílejí i Češi? Zapomeňme na naši minulost a raději se bavme a tančeme, i když na sopce...
Pokud jde o humor, tak ten samozřejmě aktualizovat můžete. Proto považuji Ondřeje Havelku za ideálního režiséra pro tuto operetu. Je to nostalgik, má rád staré formy, ale jeho humor je současný. Inscenace bude trochu připomínat komiks.

Má podle vás opereta budoucnost?
Pokud jde o novou tvorbu, tak je to mrtvý žánr. Operety dnes už nikdo nepíše, kdežto opery a muzikály ano. Ovšem z interpretačního hlediska opereta stále žije, existuje přece úžasné hudební dědictví od Strausse, Lehára nebo Kálmána.

Co obnáší studovat lehkou múzu a speciálně vídeňský valčík?
Je to neuvěřitelně těžké. Dosáhnout koordinace mezi jevištěm a orchestrem je stejně obtížné jako hledat kvadraturu kruhu. Od operety totiž každý čeká akci a děj a zrovna v této inscenaci Netopýra bude pohybu hodně. A pro nás, co nejsme Rakušany, není samozřejmě snadné vystihnout autenticky kouzlo vídeňského valčíku.

Jaké další plány máte v Česku?
Výhledově budu nadále spolupracovat s Pražskou komorní filharmonií. Kromě brněnských repríz Netopýra mám nejbližší termín v únoru, kdy vystoupím na Pražském hradě se souborem Capella Istropolitana a s vaším skvělým hornistou Radkem Baborákem.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odhalení poštovní známky k půl století s Cimrmanem
VIDEO: Základy filatelie se otřásly. Je tu druhá známka s Cimrmanem

K padesátému výročí uvedení první cimrmanovské hry Akt přichystal soubor okolo Zdeňka Svěráka společně s Českou poštou novou Cimrmanovu známku. Na vzniku se...  celý článek

Martin Zounar během zkoušek nového nastudování Krysaře, ještě bez kostýmů
Zounar: Seriál Sousedé dehonestuje hereckou profesi, výsledek je otřesný

Když před několika lety Martin Zounar naskočil do muzikálu Děti ráje, mnohé fanoušky tím překvapil. Populární herec byl spíš než zpěvem známý coby šikovný...  celý článek

Záběr z představení O medvědovi, který plul na kře
RECENZE: Islanďanka Eliška Křenková s řehtačkou loví zatoulaného medvěda

Veselé i poetické představení plné moderní choreografie a akrobatických výkonů připravila do La Fabriky Jana Burkiewiczová se svým souborem. Inspirovala se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.