Opera, v níž se štípou jízdenky

V současnosti už žádné prostředí v opeře nepřekvapí. Tím méně autobus i s průvodčí v poválečném Londýně, kde začíná novinka britského skladatele Michaela Nymana Man and Boy: Dada. Po březnové světové premiéře v Karlsruhe ji uvedlo Národní divadlo na jevišti Stavovského divadla.

Oproti předchozímu opusu Muž, který si spletl svou ženu s kloboukem, jejž před pár lety rovněž uvedla první scéna, je tato opera celkovým vyzněním jemnější, prostší, téměř z ní dýchá nostalgie.

Nyman a jeho libretista Michael Hastings sáhli k velkému tématu 20. století, k druhé světové válce.

Chlapce sbírajícího použité jízdenky, jeho ovdovělou matku a v anglickém exilu žijícího německého dadaistu Kurta Schwitterse svede dohromady náhoda a všichni se ocitají v mikrokosmu vztahů, které poznamenal sotva ukončený válečný konflikt.

Devatenáct scének je hudebně odstíněno, objevují se pro Nymana typické opakované figury, nechybějí ozvuky zábavné hudby, tančí se tango, zpěváci předvádějí svého druhu uzavřené árie, byť někdy pikantní - třeba když dadaista napodobuje zvuky rakety.

Je to celé lehkou a obratnou rukou napsáno i zkomponováno, režisérem Robertem Tannenbaumem a výtvarníkem Peterem Wernerem lehce inscenováno, souborem Agon profesionálně zahráno a trojicí interpretů - posílených mikroporty - komediálně zahráno.

Karolína Berková je sympatickým klukem, Jiřina Marková nejen starostlivou matkou, ale i průvodčí, reportérkou BBC nebo dozorkyní v muzeu a James Clark soucitně dětinským Schwittersem.

Hraje se zkrátka zručná hudební tragikomedie, která se hlavně opírá o jistotu řemesla, méně už riskuje hledání něčeho nového, žhavě současného.

,
Témata: Raketa