Hudebně-dramatické dílo, které na Pražském jaru zazní jako první, ovšem klasickou operou není. Představení Peer Gynt uvede 15. května ve Státní opeře hudbu Edvarda Griega k slavné dramatické básni Henrika Ibsena, jenž skladatele o její zkomponování sám požádal.
Grieg ze své skladby druhotně sestavil dvě orchestrální suity, které se staly oblíbenou součástí symfonického repertoáru. Kompletní hudebně-dramatická verze s hereckými i pěveckými sólisty a sborem je známa mnohem méně.
Jedné z největších domácích "klasik" se dočkají operní posluchači 17. května v Národním divadle, kde zazní Hubička Bedřicha Smetany v nastudování, které bylo vloni premiérováno na festivalu Smetanova Litomyšl.
Příběh o odmítnuté hubičce je možná prostý a jednoduchý, ale odrážejí se v něm dva myšlenkové světy, které mají oba svoji pravdu – svět vdovce Lukáše, který konečně může chtít políbení po své milé Vendulce, a svět Vendulky, která ctí památku zemřelé Lukášovy manželky a hubičku odmítá.
Jedno z nejslavnějších operních děl vůbec, Mozartův Don Giovanni, je na programu 18. května ve Stavovském divadle. Představení režiséra a bývalého šéfa opery Národního divadla Jiřího Nekvasila je replikou legendární inscenace této opery z roku 1969, jež byla dílem režiséra Václava Kašlíka a scénografa Josefa Svobody.
Scénické řešení, které pracuje s prvky hlediště Stavovského divadla a nechává pokračovat proscéniové lóže jako hlavní prvek dekorace dále do jeviště, fenomenálním způsobem zúročuje skutečnost, že jsme v místě světové premiéry této "opery oper", v divadle, kde 29. října 1787 zazněla pod taktovkou samotného skladatele.
V programu Pražského jara je pochopitelně zastoupeno i největší jméno italské opery Giuseppe Verdi a jeho Falstaff. V režii Martina Huby a s Ivanem Kusnjerem v titulní roli bude proveden 22. května v Národním divadle.
Falstaff je Verdiho poslední a zároveň jeho jedinou komickou operou. Starý Verdi se již vzhledem k vysokému věku nechtěl pouštět do kompozice tak rozsáhlého díla, jako je opera, a přesto vznikl jeden z pilířů světové operní literatury, a to na základě libreta Arriga Boita podle Shakespearových Veselých paniček windsorských.
Nemenší stálicí operního repertoáru je Její pastorkyňa Leoše Janáčka. Přední česká pěvkyně Eva Urbanová zazpívá hlavní roli v tomto díle 27. května v Národním divadle pod dirigentskou taktovkou Ondreje Lenárda.
Inscenace Její pastorkyně představuje lidské vztahy utvářené prostředím drsného světa uzavřené komunity, kde člověk žije na očích druhým. Společenská hierarchie určuje jeho postavení a jediným vysvobozením z prostředí netolerance je odchod. To vše zasahuje do života Jenůfy a především ovlivňuje jednání její nevlastní matky Kostelničky, která se za každou cenu snaží udržet své postavení a respekt celé vesnice.
Jedinou operní premiérou letošního ročníku Pražského jara bude 29. května ve Státní opeře představení Bludného Holanďana Richadra Wagnera s mezinárodní účastí pod taktovkou Guillaumea Tourniairea a v režii Stephena Taylora.
Bludný Holanďan je první Wagnerovou významnou operou. Libreto si napsal sám podle legendy Heinricha Heina a příběh situoval do Norska okolo roku 1650. Světová premiéra opery se uskutečnila 2. 1. 1843 v Královském saském dvorním divadle v Drážďanech za řízení skladatele. V Praze došlo k prvnímu provedení ve Stavovském divadle 7. 9. 1856 pod taktovkou Františka Škroupa.
