"Když můj otec přežil holocaust, dostal se v roce 1945 do Paříže," vzpomíná. "Neměl žádné doklady a jako první mu vystavili právě československý pas. Kruh se tedy uzavírá." Prahu má navíc spojenou s dílem Mozarta - a ten je jeho nejoblíbenějším skladatelem. Do Státní opery se Isaac Steiner vypravil v době, kdy byl Daniel Dvořák čerstvě jmenován ředitelem a ještě neměl ani svou kancelář. "Během tří a půl minuty jsme se domluvili, že do toho půjdeme společně."
"Osudová setkání často začínají tak, že někdo zaklepe na dveře," poznamenává k tomu Daniel Dvořák, podle něhož se Steinerův projekt přesně trefil do záměrů nového vedení divadla. "Chceme se dotknout i krajních poloh operního žánru tam, kde přesahuje k muzikálu," přitakává mu umělecký šéf Jiří Nekvasil. "A přesně takový bod zlomu představuje Dorian Gray. Zároveň tak plníme i slib, že každou sezónu uvedeme světovou premiéru." Nekvasil rovněž míní, že divadelní tvar, který klade neobvyklé nároky na jejich soubor, je dobrou zkouškou schopností celé Státní opery. "Navíc doufáme, že se nám tak podaří rozšířit spektrum našich diváků," dodává.
Isaac Steiner vystudoval hru na klavír a skladbu na akademii v Tel Avivu a dirigování ve Vídni. Spolupracoval s orchestry v řadě zemí - především v Německu, Rakousku a Itálii. K Dorianu Grayovi napsal hudbu i libreto, rovněž bude osobně dirigovat premiéru.
Ve svém díle, jež má podtitul opera-muzikál, se prý inspiroval tvorbou různých dob a stylů: od gregoriánského chorálu přes Mozarta až k rocku či rapu. "Žijeme v době, kdy padají veškeré hranice," objasňuje svou nechuť k žánrovému dělení. "Hranice začínají mizet v oblasti kultury a doufám, že to bude pokračovat i mezi státy. V budoucnosti bude existovat jediný hudební styl, který v sobě zahrne dědictví veškerého vývoje," předpovídá dokonce.
K napsání libreta se Steiner rozhodl před lety, když si přečetl Wildovu knihu o mladíkovi, jehož život a skutky jsou ovlivňovány jeho tajemným portrétem. Wilde prý však byl na jeho vkus příliš černobílý, a tak ve své adaptaci vypustil vraždu a postavu Doriana Graye vůbec pojednal mnohem nejednoznačněji - jako trýzněnou duši. "Je to hlavně o emocích, o možnosti volby, o rozdílech mezi pravdou a iluzemi, o chybách a o ceně, kterou za ně člověk platí," konstatuje autor.
Inscenace Dorian Gray vzniká ve Státní opeře jako česko-izraelská koprodukce. V tvůrčím týmu se tak objevila i trojice interpretů z Izraele: Sassi Keshet, Magda Fishmanová a Rafi Weinstock, který hraje titulní roli a za sebou má úspěšné účinkování v řadě muzikálů včetně Jesus Christ Superstar v Klagenfurtu a Basileji. Domácí scénu reprezentují sólisté Radek Láska, Jana Maříková a Jindřich Průša. Výtvarná stránka projektu je dílem scénografa Daniela Dvořáka a autorky kostýmů Simony Rybákové, kteří museli vyhovět zadání vytvořit na scéně originální a svébytný svět, jenž by nekopíroval vzory z žádné konkrétní doby.
Zatím Státní opera naplánovala sérii deseti představení na květen a červen. "Budou-li okolnosti příznivé a diváci budou mít zájem, neměl by se Dorian Gray vytratit z našeho repertoáru," soudí Daniel Dvořák. Předmětem společných úvah s autorem je podle něj i hostování inscenace v zahraničí či postoupení licence pro uvedení Steinerova projektu jiným divadlům.
 Záběr ze zkoušky Doriana Graye |
 Záběr ze zkoušky Doriana Graye |
