Ondříčka v USA vyznamenali za dílo

Český kameraman Miroslav Ondříček převzal v neděli v americkém Los Angeles cenu za mezinárodní přínos kinematografii. Jednomu z vůbec nejslavnějších českých filmařů udělila prestižní ocenění Americká unie kameramanů. Dostal ji teprve jako druhý Východoevropan.

Miroslav Ondříček - Filmový kameraman Miroslav Ondříček. | foto: Václav Pancer, MF DNES

První byl Polák Witold Sobočinsky, který ji získal loni.

Letos sedmdesátiletý Ondříček byl dvakrát nominován na Oscara za snímky Ragtime v roce 1982 a Amadeus v roce 1985. Americká unie kameramanů přihlédla hlavně k tomu, že se podílel na vzniku takových pozoruhodných filmů jako Vlasy, Silkwoodová a Valmont.

"Miroslav Ondříček zanechal nesmazatelnou stopu ve světovém filmovém umění. Narodil se s duší umělce a mistrovsky si osvojil dovednosti potřebné k filmovému sebevyjádření. Jeho díla bavila a povznášela obecenstvo po celém světě. Ondříček je zdrojem inspirace pro filmové tvůrce na celém světě, kteří chtějí realizovat své nenaplněné sny," uvedl prezident unie Richard Crudo.
 
Po ukončení studií na FAMU se Ondříček dal na dráhu dokumentaristy a točil pravidelné filmové týdeníky pro kina. Poté pracoval v Barrandovských studiích, kde se setkal s režisérem Milošem Formanem a natočil s ním v roce 1963 svůj první černobílý film Konkurs.

Následovala také spolupráce s Ivanem Passerem a Janem Němcem a v roce 1967 opět s Formanem, s nímž se podílel na slavné a komunistickým režimem později zakázané komedii Hoří, má panenko.

K Formanovi se Ondříček připojil v roce 1970 v New Yorku, kde později vytvořil spolu s Georgem Royem Hillem snímek Slaughterhouse-Five. V roce 1983 se podílel s Mikem Nicholsem na snímku Silkwoodová, kterou ztělesnila Meryl Streepová. Film o životě pracovníka jaderné elektrárny získal pro ni i Nicholse nominace na Oskary.
 
"Myslím si, že zkušenost z dokumentaristiky mi pomohla k tomu, aby umělecká žíla kinematografie příliš nepostihla příběh. Vždy jsem cítil, že nejdůležitější věcí je příběh a mým jediným úkolem je sdělit ho. Musíte se dívat na film jako divák a vidět ho jako on."

"Může být technicky a umělecky dokonalý, ale pokud obecenstvo nereaguje emocionálně, film nefunguje," citovala Ondříčka Americká unie kameramanů na své webové stránce.

Rozhovor s Miroslavem Ondříčkem

Poosmnácté rozdávala v neděli večer Americká společnost kameramanů svoje výroční ceny. Hvězdou večera, při kterém se za moderátorským pultem objevili i herci David Duchovny či Kiefer Sutherland, byl český filmař Miroslav Ondříček, který získal ocenění za mezinárodní přínos filmu. "Zanechal nezanedbatelnou stopu na mezinárodním poli kinematografie, a proto si prestižní cenu od svých kolegů zaslouží," řekl na adresu Ondříčka prezident společnosti Richard Crudo. Miroslav Ondříček, který letos v listopadu oslaví sedmdesátku, byl na Oscara nominován dvakrát.

Co vlastně rozhodlo, že jste se stal kameramanem?
Na střední škole jsem byl takřka denně v kině. Viděl jsem snad všechny filmy a toužil jsem být jejich součástí. Ten pocit byl velmi silný, a tak jsem se rozhodl pro studium filmu.

Dnes mezi filmaři platíte za profesionála, který je znám svou pečlivou přípravou před natáčením.
Pracuji srdcem a bývám i hodně emociální. Snažím se hlavně spolupracovat, ale dokážu i argumentovat, je-li to pro dobro snímku. Rád studuji v muzeích a galeriích uměleckou tvorbu období, o kterém film vypráví.

Vidíte, pečlivost se vyplatila a vy teď máte cenu za celoživotní dílo.
Byl jsem dvakrát nominován na Oscara za filmy Ragtime a Amadeus. Ani jednou to nevyšlo, i když šlo jen o dílčí práci v určitém období. Nechci, aby to vypadalo jako chlubení, ale cenu za celoživotní tvorbu dostanete jenom za dlouhodobý výkon. Je to velké profesní uznání od odborníků.

Koncem února budou rozdáni Oscaři. Pro jaké filmy jste letos hlasoval?
Pro nikoho. Jsem členem Akademie asi pětadvacet let, ale v poslední době jsem byl pořád někde na cestách, a neměl tak čas vidět všechny nominované filmy.

Pracujete teď na novém filmu?
Ne. Užívám si penzi.

Ája Bufka