Ondřej Soukup zařadil do bookletu svého výběrového trojCD i řadu archivních fotek. Tuhle pojmenoval Sweet 24.

Ondřej Soukup zařadil do bookletu svého výběrového trojCD i řadu archivních fotek. Tuhle pojmenoval Sweet 24. | foto: Soukromý archiv skladatele

Kouřím, piju, ponocuju, řekl Ondřej Soukup v chatu se čtenáři

  • 14
Producent a skladatel Ondřej Soukup slaví v těchto dnech šedesátiny. Nadělil si mimo jiné výběrové trojCD s názvem Platinum Collection. V úterý chatoval se čtenáři iDNES.cz nejen na téma věku. "Kouřím, piju, ponocuju a hodně pracuju," reagoval například na otázku, jak to dělá, že vypadá čím dál tím líp.

Odpovědi Ondřeje Soukupa najdete zde

Na dotazy odpovídal v úterý 17. května

  • Čtenáře iDNES.cz například zajímalo, co si Soukup myslí o Vojtěchu Dykovi. "Dyk je geniální. Má to od boha, ale neříkejte mu to, mohl by zpychnout," odpověděl skladatel v chatu.
  • Na dotaz, zda on svou práci dělá vždy na sto procent, reagoval: "Neodfláknu nikdy nic. Jsem ješitný a styděl bych se. Ale samozřejmě ne vždy se všechno povede, jak by si člověk přál."
  • Otázkám na vztah s Gábinou Osvaldovou jedné čtenářce odvětil: "Lolo, musím vás zklamat, tomu nikdy neporozumíte. Tak se tím netrapte."

"Do hudby jsem se zbláznil v pubertě," píše Soukup v bookletu nového výběru, na nějž vybíral skladby ze dne a půl své hudby. "Skladatel pro mě byl tehdy jakási prehistorická bezpohlavní améba, což byl výsledek hodin hudební výchovy na základní škole," přiznává se.

Z dráhy člena klasického orchestru, o níž vážně uvažoval, ho ale nakonec svedl bigbít. Nejprve se nechal ovlivnit jazzem, později se orientoval na písňovou tvorbu. Sen o filmové hudbě si splnil v roce 1984, kdy napsal party pro Olmerův snímek Druhý tah pěšcem.

Ondřej Soukup se synem Františkem v Jugoslávii (1985)
Ondřej Soukup se synem Františkem na snímku od Jakuba Ludvíka

DVAKRÁT SE SYNEM. Nejprve v Jugoslávii (1985), pak na snímku Jakuba Ludvíka

Platinum Collection se tak vrací ke všem zmíněným polohám. Disk s číslem jedna obsahuje písně napsané nejen pro Lucii Bílou, ale i pro Jiřího Korna (Miss Moskva, Ještě tě mám plnou náruč), Karla Gotta i Petru Janů.

Jednou z rarit je skladba Hledá se Méďa Béďa. Nazpívaly ji Bezinky. "Kuriozitou na této písni je, že rytmiku hraje celý tehdejší Pražský výběr," připomíná Soukup. Druhou raritou je pak píseň Sweet 50, která vznikla k padesátinám Jiřího Bartošky. "Den po natáčení musely přijít do studia dvě uklízečky a půl dne se větralo," vzpomíná skladatel na divočejší nahrávání.

Od Johanky k Vratným lahvím

Dvojka mapuje Soukupovu muzikálovou tvorbu, přičemž za zásadní zlom označuje sám oslavenec Johanku z Arku. "Do té doby jsem většinou napsal hudbu a textař ji pak otextoval. Johanku jsem napsal celou na Gábininy texty a od té doby pracuji převážně tímto způsobem," dodává. Kromě Johanky disk obsahuje i melodie z Robina Hooda, Elixíru života, ale i ze Zahrady rajských potěšení.

Ondřej Soukup s Gábinou Osvaldovou a synem Františkem (1984)

Třetí CD pak nabízí filmovou hudbu, za níž byl Soukup čtyřikrát nominovaný na Českého lva a dva také získal. Najdete zde práci k filmu Víta Olmera Bony a klid, hlavní píseň z pohádky Nesmrtelná teta i jedinečné Requiem pro panenku. "Výrazný podíl na CD má hudba k filmům Jana Svěráka – Akumulátor I., Kolja, Tmavomodrý svět, Vratné lahve," dodává za vydavatelství EMI Marcela Kočandrlová.

Na závěr alba je zařazena nejnovější hudba pro izraelský film The Intimate Grammar, který byl nedávno oceněn na japonském filmovém festivalu v Tokiu  Sakura Grand Prix.

,