Za Sokolovu náhlou slávu může Partička. Improvizační televizní pořad, ve kterém hraje se svými kolegy jednoduché soutěže, známé z večírků. Chová se jako dítě a diváci pláčou smíchy. "No jo," říká, "tam blbnu, ale jinak skutečně nejsem zrovna komunikativní. Občas mám třeba strach, že se mě lidi dotknou v tramvaji, a tak podobně."
V Partičce prý provětrá část své bytosti, kterou v normálním životě neumí použít: "Na chvilku to dokážu - a pak se zase zamknu."
Partička dnes patří k nejoblíbenějším televizním pořadům pro mladší publikum, ale před rokem se zdálo, že po pár premiérových dílech skončí. "Televize nás nasadila na špatnou dobu, na páteční devátou, kdy jsou všichni mladí venku," vzpomíná Sokol ve velkém rozhovoru, který přinese čtvrteční Magazín DNES. "A já si tehdy uvědomil, jak by mě štvalo, kdybychom skončili, protože jsem zjistil, že jsem na Partičce závislejší, než by bylo zdrávo. Proto jsem se vrhl na Facebook, který jsem chápal jako jedinou šanci, jak nás rozšířit mezi lidi. Seděl jsem u počítače každý večer, posílal tam nesestříhaná videa z natáčení a podobné věci... A najednou se ukázalo, že je Facebook velká zbraň. Dnes tam máme skoro dvě stě tisíc fanoušků a každé představení vyprodáme za několik minut."
Ondřej Sokol nepřehání, vstupenky na natáčení Partičky jsou dnes nedostatkovým zbožím. Na internet se jich vždy dostanou čtyři stovky, do deseti minut bývají pryč. "Asi u nás chyběl druh zábavy, při kterém člověk odhodí rozum, což my děláme. V Partičce nechávám promlouvat toho idiota v sobě, ale takhle to je v pořádku, přirovnal bych to k hudbě. Já třeba miluju operu, poslouchám Janáčka, mám rád Prince, ale to jsou všechno sofistikované věci. A proto si čas od času pustím jako protiváhu pecku, ve které jedou tři riffy dokola, nevím, třeba The Cure."
Držitel Thálie a Ceny Alfréda Radoka v pořadu Partička. Prima ho vysílá každé pondělí ve 21:20.
Coby režisér pražského Činoherního klubu má doma Thálii i Cenu Alfréda Radoka, a tak si občas někteří kolegové povzdechnou: Má Ondřej Sokol, takový umělecký talent, zapotřebí dělat ze sebe blázna v Partičce?
On na to má jasnou odpověď: "Vždycky jsem musel umění něčím vyvažovat. Ze slova intelektuál mám kopřivku."
