Tedy ne že by se v nahrávkách nedaly vysledovat původní inspirace. Například písnička The Love We’re Hoping For je pořád kytarová balada, jen obalená decentními smyčci, a Put Out The Fire nebo Livin’ Up Country jsou... čisté country, alespoň v americkém pojetí tohoto stylu. Jenže na zbytku desky si mladý písničkář umně pohrává s moderní elektronikou a ve skladbě Ain’t No Rhyme se i rapuje.
Přitom Bugg neopouští kytary, takže ve výsledku jde o docela příjemný mix více stylů. Možná tím nejstěžejnějším je blues – ne proto, že by se na album propašovaly nějaké tradiční dvanáctitaktovky, ale spíš náladou jakési melancholie s nadějí. Buggova pestrá směsice přitom nepůsobí nijak přeplácaně.
On My OneJake Bugg |
Za Buggovou proměnou stojí alespoň zčásti irský producent Jacknife Lee, který takhle pozvedl už tvorbu svých krajanů z kapely Kodaline na jejich loňském druhém albu.
Kodaline se představí na Colours of Ostrava, Jake Bugg zase bude jednou z hvězd festivalu Trutnoff. Dokonce se už ví, že přehlídku 18. srpna v sedm večer zahájí. Takže můžeme sílu jeho novinky prověřit osobně.
