Zajímavou inscenaci slibuje spojení režisérské hvězdy nastupující generace Jana Friče s ruskou klasikou I. A. Gončarova. Frič totiž pro pražské Divadlo Na zábradlí chystá na základě dramatizace Martina Františáka představení Óm jako Oblomov.
„Mýma očima to tradiční pojetí je, celkem věrně se držíme dramatizace románu, v kulisách 19. století se však příběh neodehrává. Scénografie je současná,“ popisuje režisér, který právě na Zábradlí před dvěma lety zaujal kusem Velvet Havel, oceňovaným kritikou i veřejností. Podobnou popularitu si nyní získal i jeho postmoderní svižný kus Mlčení bobříků, který se hraje v pražském Divadle pod Palmovkou.
Scéně bude vévodit velká stěna z reproduktorů, život zdejšího Oblomova totiž doprovází hudba. „Souvisí to s tím, co Oblomov dělá, když nedělá nic. My mu docela fandíme, nevykreslujeme lenivého člověka. Náš Oblomov je trochu umělcem, není to vygumovanec,“ popisuje dvaatřicetiletý režisér. „Hudba mi připadala jako sice provařená, ale dobrá metafora něčeho nehmatatelného, nemateriálního. Je hodnotnější než obyčejné shánění peněz. Znázorňujeme všechny umělce, kteří se zabývají na první pohled zbytečnými věcmi,“ vysvětluje Frič a dodává, že v představení uslyšíme i kapelu Motörhead.
Oblomov tady a teď
I když je tvorba současného Zábradlí hodně vyhraněná a spíše než na děj sází na provázaná pásma scének, hostující tvůrci aktuální premiéry divákům nabídnou klasickou formu. „Vydáváme se cestou pevnějšího textu, z improvizací nevycházíme. Snažíme se román interpretovat tady a teď,“ říká Frič.
Titul Óm jako Oblomov pak má naznačit uvolněnější ráz inscenace. „Aby lidé nečekali, že přijdou na představení, kde bude pán z předminulého století ležet v posteli a okolo budou chodit ruští mužici,“ dodává Frič.
Vedle Jiřího Vyorálka v titulní roli se objeví Ivan Lupták jako jeho přítel Štolc a dále Johana Matoušková, Leoš Noha, Jiří Ornest či Petr Čtvrtníček. Premiéry jsou v pátek a sobotu.
