RECENZE: Kam se k..va poděl můj teenagerský sen, ptá se Olivia Rodrigo

Je svá, skvěle jí to zpívá, píše břitké a s ničím se nepárající texty. A vychází jí to – s debutem SOUR zpěvačka Olivia Rodrigo dobývá první místa hitparád.

Zpěvačka Olivia Rodrigo v pořadu Saturday Night Live | foto: Profimedia.cz

Osmnáctiletá Američanka Olivia Rodrigo patří do ranku zpěvaček provozujících tzv. bedroom pop. Ke skládání a nahrávání svých desek nepotřebují drahá nahrávací studia, vystačí si s ložnicí, případně obývákem a po vzoru Billie Eilish dobývají teenagerovská srdce chytlavými písničkami s upřímnými a velmi otevřenými texty.

Olivia, známá rovněž jako herečka ze seriálu High School Musical: The Musical: The Series, s debutovým albem SOUR trefila přímo střed terče. První místa v hitparádách prakticky po celém světě včetně Velké Británie, Ameriky, Austrálie, Rakouska, Švédska i České republiky a v předprodejích na platformě Apple Music deska trhla i očekávanou novinku Happier Than Ever zmíněné Billie Eilish. Dost razantní start kariéry a podobně ostře a bez dlouhých řečí jde Rodrigo na věc hned v úvodní skladbě Brutal.

Škrábavý kytarový riff, zemitý rytmus, křičený refrén a hořce upřímná slova „Je mi zle z toho bejt sedmnáctiletá, kde je ku..a můj teenagerovskej sen? ... nesnáším každou písničku, kterou napíšu“ a podobně. Sny se rozplynuly, možná trochu brzy, ale takový už je tep doby a Olivia Rodrigo ho svými písničkami zachycuje velmi dobře.

Podobně jako norská zpěvačka Girl In Red nezdráhá se ani Olivia Rodrigo obnažit své nitro a hodit ho v plen. Není pochyb o tom, že když si v Traitor vyřizuje účty s někým, kdo ji podvedl a zradil, mluví z ní vlastní trpká zkušenost. Příběhy z jejích písniček jsou prožité, tudíž důvěryhodné. Ztotožní se s nimi prakticky každý, navíc Olivia Rodrigo je velmi dobrá zpěvačka a skladatelka.

SOUR

75 %

Olivia Rodrigo

Obojí je patrné třeba v ladně vygradované Drivers Licence. Po poklidném baladickém úvodu, kdy Olivia hlasem jen naznačí ústřední melodické téma, se položí do bolestně vyklenutého refrénu, následuje ovšem další melodický zdvih, a když už jste v pasti a máte pocit, že vás už nic nepřekvapí, přijde ještě silnější finále, v němž zpěvaččino „I still fucking love you“ opravdu bolí.

Následující 1 Step Forward, 3 Steps Back je spíše písňovým intermezzem, ale v Deja Vu to opět rozehraje ve velkém stylu. Hlas se odráží od hudby a nachází nečekané melodické zákruty. A Good 4 You je opět energii pumpující kytarový nářez.

Desce velmi pomáhá produkce Daniela Nigra, který se coby spoluautor podílel na většině skladeb. Jeho vklad je pro náladu alba podstatný, dokáže písním dát přesně to, co potřebují. Kde je potřeba, přidá a umocní Olivin zpěv a slova, jindy se stáhne do pozadí a nechá vyniknout hlasu. SOUR není dokonale vycizelovaná deska, místy je trochu roztřepená, překotná, nesourodá. Ale věříte jí každé slovo, každý tón, což je nejcennější.