Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oliver Hardy – nejmilovanější tlouštík století

  10:18aktualizováno  10:18
Kolosální šlehačková bitva mezi tlouštíkem a hubeňourem, na niž se spotřebovaly čtyři tisíce dortů, spolehlivě likviduje bránici už několikáté generaci filmových diváků. Od narození zavalitějšího z mistrů ve vrhání laskomin, Olivera Hardyho, dnes uplyne rovných sto deset let, jeho gagy ve filmech z dvacátých třicátých let jsou však stále stejně svěží.

Jeden bez druhého nebyl nikterak mimořádný, ale společně vytvořili jedinečnou dvojici. Stan Laurel a Oliver Hardy začali spolu natáčet v roce 1927, kdy už každý z nich měl za sebou zkušenosti z divadla, kabaretu, varieté i filmu. Záhy se stali nesmírně populárními a jen v roce 1929 natočili dohromady třináct grotesek.

Vskutku pitoreskní byla ona dvojice nesourodých přátel: mírně přitroublý hubeňour, nešika a smolař Laurel, jehož úmysly se často obracely proti jeho partnerovi, a dobrácký, sebevědomý a lehce samolibý Hardy s úctyhodnými rozměry. Hardy měřil skoro metr devadesát a vážil bezmála 140 kilogramů. Laurel vymýšlel příběhy a gagy a pořád dokola je zkoušel. Někdy natočili i desetkrát jednu scénu a potom vybírali nejlepší variantu. Hardy byl hlavním hereckým motorem, od něhož pocházela většina akcí. Sám o tom jednou prohlásil: "Je to docela dřina, když si vezmete všechny ty pády a mizení v jámách plných bláta, co už jsem musel podstoupit. Myslím, že to jsou tvrdě vydělané peníze."

Na rozdíl od většiny komiků němého filmu přestáli Laurel a Hardy i nástup zvuku. Patrně i proto, že jejich komika se opírala o akci, o dramatický děj plný honiček a situačních gagů. Kromě nádherné dortové války – dnes již legendární Smetanové revoluce – natočili na šedesát grotesek a 27 celovečerních filmů, z nichž většina dodnes žije na televizních obrazovkách. V roce 1932 získali oba Oscara za roli v grotesce Stěhujeme piano – jediného v životě Olivera Hardyho.

Ke konci třicátých let začala sláva dvojice pomalu blednout. Na začátku následující dekády natočili několik filmů, které již neměly ve Spojených státech takový úspěch.

V Evropě a především ve Velké Británii však byli pořád velmi populární a absolvovali tam sérii vystoupení. Na jedné takové cestě dostal Oliver Hardy srdeční záchvat. V následném léčení musel zhubnout téměř o 70 kilo a taková ztráta váhy naprosto změnila jeho vzhled. Hardyho srdce však bylo již příliš slabé. Po třetím infarktu v roce 1957, při natáčení filmu Atol K., ztratil svět jednoho z největších komiků 20. století, o kterém jeho manželka prohlásila, že "nikdy sám sebe nepovažoval za skutečného komika a byl upřímně překvapen, když o něm lidé tak smýšleli".

Laurel a Hardy

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hana Vagnerová a Adam Mišík ve filmu Bajkeři
RECENZE: Výchovní Bajkeři mají blíž k Vinařům než k Snowboarďákům

Fakt, že Snowboarďáci byli jen jedni, platí po premiéře filmu Bajkeři dvojnásob. Nová komedie o teenagerech totiž neví, koho má bavit.  celý článek

Trailer k filmu Milada
PRVNÍ DOJMY: Jistěže, Milada Horáková byla statečná. Ale co dál?

Pravda vítězí, stojí v závěrečných titulcích filmu Milada, věnovaného Miladě Horákové a „všem bojovníkům za svobodu“. Jan Masaryk, který se v něm také mihne, k...  celý článek

Trailer k filmu Black Panther
VIDEO: Marvel míří s Black Pantherem do Afriky. Bude se bojovat

Nový film studia Marvel sleduje osud válečníka T’Challyho, kterého ztvární Chadwick Boseman. Kromě něj do role producenti zvažovali ještě Johna Boyegu. Ten už...  celý článek

Mercedes Třída G 5,5 63...
Mercedes Třída G 5,5 63...

r.v. 2016, naj. 36 400 km, benzín
2 800 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.