Aukční síň Christie's oznámila, že celkový výtěžek činí 491,5 milionů USD, což je v přepočtu necelých 11 miliard korun. Z 84 dražených děl se jen šest neprodalo a celková utržená suma byla o 200 milionů vyšší než na jakékoliv předchozí aukci Christie's.
"Je to naprosto fenomenální výsledek. Zdaleka předčil nejdivočejší očekávání, všechny úrovně a meze. Nikdy jsem nic podobného neviděl," prohlásil čestný předseda aukční síně Christopher Burge, který se zhostil role dražitele.
A to nakonec nešel do dražby portrét Ángela Fernándeze de Soto od Pabla Picassa, známé též pod názvem Piják absintu. Byl stažen z prodeje, protože si na něj činí nárok potomek někdejšího židovského majitele. Dílo dala do aukce charitativní nadace britského skladatele Andrewa Lloyda Webbera.
Bez problémů však majitele nalezlo dalších pět dražených obrazů pocházejících z jiné sbírky, rovněž zkonfiskované nacisty, nedávno však vrácené potomkům původního majitele.
Další Adéla za 2,4 miliardy
Mimo jiné šlo o portrét Adély Blochové-Bauerové II malíře Gustava Klimta. Vydražen byl za 87,9 milionu dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Za částky v řádu desítek milionů dolarů byla prodána též další tři Klimtova díla a obraz Ernsta Ludwiga Kirchnera.
Kupci ale zatím nejsou známi, všichni si přáli zůstat v anonymitě. Za hlavního potenciálního zájemce o "Adélu" byl považován mediální magnát Ronald Lauder, který už letos v červnu v aukci získal takzvanou Zlatou Adélu (Portrét Adély Blochové-Bauerové I) z roku 1907 za 135 milionů dolarů (asi 3,5 miliardy korun).
"Má teta a strýc rádi žili s těmito obrazy. Má rodina a já jsme rádi, že tyto poklady malířství najdou nové domovy," uvedla Maria Altmannová, neteř Adély a Ferdinanda Blochových-Bauerových. Doufá, že i noví majitelé zachovají tradici a umožní k dílům přístup i široké veřejnosti.
Lauder nechal Zlatou Adélu vystavovat v newyorském muzeu Neue Galerie, jež v dražbě získalo Kirchnerův obraz Scéna z berlínské ulice za 38 milionů dolarů. Během večera změnila majitele i plátna od Gauguina a Schieleho.
O "Adélu II" usilovalo též Rakousko. Obraz byl vydražen za historicky třetí nejvyšší cenu dosaženou na veřejné aukci. Ohromující sumy za Klimtova díla podle předsedy Christie's Marka Portera svědčí o významu vyřešení restitučních otázek.
Proč se nedražil Piják absintu
Proti vydražení Picassova obrazu Pijáka absintu, oleje na plátně z roku 1903, se postavil Julius Schoeps, dědic movitého berlínského bankéře Paula von Mendelssohna-Bartholdyho.
Soud sice v pondělí vydal dočasné nařízení o zákazu prodeje, pak jej ale povolil. Stáhnout obraz z aukce se nakonec rozhodla sama Webberova nadace, která chtěla věnovat výtěžek na dobročinné účely. Aukční síň Christie's odhadla hodnotu díla na 60 milionů dolarů.
Britové se hájí mimo jiné tím, že dílo získali už v roce 1995 na aukci u Sotheby's a že obraz byl od té doby mnohokrát vystavován. Za tu dobu prý jeho původ nikdo nezpochybnil.
Schoeps v žalobě tvrdil, že Mendelssohn-Bartholdy byl nucen prodat obraz v nouzi pod cenou s dalšími hodnotnými díly, když jej nacisté zastrašovali a on musel utéct z domova. Berlínský obchodník s uměním Justin Thannhauser si tak podle Schoepse přišel v roce 1934 na celkem pět Picassů.
Mendelssohn-Bartholdy, který byl příbuzný s hudebním skladatelem Felixem Mendelssohnem-Bartholdym, zemřel v roce 1935. Rok poté prodal Thannhauser obrazy jedné newyorské společnosti. Podle Webberovy nadace ale obraz prodala až bankéřova druhá žena po jeho smrti.
