Porotu Švédské akademie nadchla Jelineková svou zlobou, ostrou kritikou své vlasti, která podléhá subkultuře sexuálního násilí a potlačuje svůj podíl viny na nacismu, prohlásil mluvčí výboru pro udělování Nobelovy ceny za literaturu PerWästberg.
"Z její tvorby blýskají stále nové výpady na všechno možné. Neznám nikoho jiného, kdo by nadvládu mužů tak průbojně rozcupoval na kousky jako Jelineková," řekl. Ve Švédsku samém vyšly Jelinekové jen tři knihy.
Jako "nezařaditelnou a dráždící" charakterizovala spisovatelku francouzská agentura AFP. "Je rušivá, kritická, násilná jak v používaných jazykových prostředcích, tak ve zpracovávaných tématech," říká francouzská editorka Jelinekové Jacqueline Chambonová. "Nikdy bych nečekala, že cenu dostane."
Je pravda, že díla první Rakušanky, která získala Nobelovu cenu za literaturu, byla v Rakousku často kritizována a že Jelineková byla obviňována z toho, že kálí do vlastního hnízda.
V románu Děti mrtvých (Die Kinder der Toten) z roku 1995 kritizovala nedostatečné rakouské vyrovnání s nacistickou minulostí, psala o spoluodpovědnosti za teror proti Židům.
Zamířila i na současnou politiku: vystupovala proti populistovi Jörgu Haiderovi. Po volebním úspěchu Haiderovy strany FPÖ na přelomu tisíciletí Jelineková na nějakou dobu zakázala uvádět svá dramata.
Není tedy náhodné, když mluvčí pro kulturu za FPÖ Helene Partiková-Pabléová prohlásila, že "nechce kazit všeobecné nadšení" z udělené ceny, ale "cítí povinnost připomenout, že Elfriede Jelineková už roky s chutí háže na Rakousko špínu".
Jiné komentáře jsou však vysoce pozitivní. "Neuvěřitelné! Odvážné! Konečně získal cenu spisovatel dneška, jako už dlouho ne," prohlásil krajan Jelinekové, spisovatel a dramatik Peter Handke. Jásá též dramaturg vídeňského Burgtheateru Joachim Lux, který s Jelinekovou spolupracoval na několika inscenacích.
"Jsem nadšený! Tuhle volbu jsem nikdy nepovažoval za možnou." Lux nicméně vidí i ty méně příjemné stránky Nobelovy cenu pro Jelinekovou: že se tato zdrženlivá a skoro ostýchavá žena ocitne ve světle ramp, do kterého se nerada dívá.
Jako více než zasloužené hodnotil ocenění Jelinekové berlínský divadelní režisér Christoph Schlingensief. Loni v prosinci uváděl v Burgtheateru autorčino drama Bambiland o zábavním světě, kde je irácká válka jen efektní podívanou, hrou, do které se musí všichni zapojit.
"Její texty nejsou žádné uklidňující tablety. Jelineková chce být užívána, ne uctívána," řekl režisér agentuře DPA. Nejznámější německý literární kritik Marcel Reich-Ranicki k udělení ceny poznamenal: "Moje nadšení pro její díla má hranice. Moje sympatie pro její odvahu, radikálnost, odhodlanost a vůli jsou nesmírné."
