Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obrazy Zdeňka Sklenáře jsou skvělé stejně jako jeho výstava

  8:04aktualizováno  8:04
V dubnu uplyne sto let od narození Zdeňka Sklenáře, malíře a ilustrátora, který do duší dětských čtenářů vstoupil ztvárněním Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí.

Zdeněk Sklenář: Čínská Želva (1958) | foto: Galerie hlavního města Prahy

Do duší dospělých se pak probojoval jedinečným propojením abstrakce, linií a tvarů, všeho, co na plátně rytmizuje těžko uchopitelné nálady a dojmy a činí je srozumitelnými.

Ne tavením v konkrétní výjevy, ale zachováním tajemné složky orientálního vlivu, nehierarchickou kompozicí, důrazem na nehmatatelný snový výjev, kde se pod barvami rýsují jemné ornamenty motýlů, květin, krucánků, bludných cestiček a kaligrafických obrazců. Sklenářovi vzdává hold Galerie hlavního města Prahy výstavou nazvanou Deset tisíc věcí, deset tisíc let.

Dokázal ocenit neznámého Arcimbolda

Zdeněk Sklenář se nikdy neúčastnil činnosti uměleckých hnutí a skupin, do žádné nepatřil a patřit nechtěl. Příliš by ho svazovaly. Nepřihlásil se programově ani k surrealistům, i když byl často označován za jejich následovníka.

další knižní ilustrace Zdeňka Sklenáře

Zdeněk SklenářKarel Jaromír Erben: Kytice z pověstí národních, 1942
Charles Baudelaire: Malé básně v próze, 1945
Karel Hynek Mácha: Máj, 1956
Wu Čcheng-en: Opičí král, 1961
Dana Štovíčková: Čínské lidové pohádky, 1962
Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti, 1964
Bohumil Mathesius: Zpěvy staré Číny, 1967
František Hrubín: Černá denice, 1968
Jan Amos Komenský: Živá tiskárna, 1968

Jako skromný solitér tvořil mimo režimní i alternativní proudy. V době, kdy umělci odmítali secesi, on ji miloval a veřejně se ke své lásce hlásil. V neznámém Arcimboldovi viděl tenkrát mistra nad mistry. A přiměl teoretiky umění, aby se malířstvím na dvoře Rudolfa II. začali zabývat a v Arcimboldovi nakonec uznali barokní zázrak. "Žasne, kde jiní ohrnují nos," napsal o něm Jiří Kolář.

V roce 1955 strávil Zdeněk Sklenář už jako uznávaný umělec tři měsíce v Číně. Tamní kultura změnila jeho pohled na svět. Uhranula ho kaligrafie, filozofie, náboženství. Stvořil Opičího krále, ilustroval Zpěvy staré Číny. I ty jsou na výstavě k vidění – jedna celá stěna je pokrytá knihami, ke kterým Sklenář dělal obrázky.

Zdeněk Sklenář - Dívka s vějířem (1939)

Expozice v Domě U Kamenného zvonu je precizně vymyšlená i vystavěná. Její architekt Federico Díaz, sám umělec a konceptualista, a kurátor Ivo Binder, ji postavili jako uzavřený vesmír, který diváka pohltí a uvrhne do úplně jiného světa. Světa mýtů, podivných stvoření, barev, fantazie, která vychází z tisíce let starých kořenů.

Fototapeta navržená podle Sklenářových charakteristických výtvarných prvků pokrývá nejenom zdi a místy i zem výstavních sálů, výstava jí graduje v poslední místnosti, ze "vzoru" na pozadí se ve finále stává obří artefakt. Chronologicky od spodních pater ožívají nejdříve autorovy tanečnice, baletky a bizarně krásná stvoření.

Zdeněk Sklenář - Čínské pečetě (1957)

Oproti surrealistickým výjevům si však zachovávají realistický a estetický tón. Láska k Máchovi a Baudelairovi se zračí v jeho abstraktních obrazech, které rytmizují básně, co Sklenář miloval.

Mezi realismem a abstrakcí, mezi malbou a kresbou, mezi východem a západem. Možná proto není známý jako jeho současníci. Byl příliš svůj. Přitom je to jeden z našich největších malířů, které jsme v druhé polovině dvacátého století měli.

Deset tisíc věcí, deset tisíc let je sousloví přeložené z čínštiny. Znamená výraz pro největší možný obdiv a úctu. Výstava takto nazvaná představuje Zdeňka Sklenáře s profesionalitou, grácií, originalitou a důsledností.

Zdeněk Sklenář: Deset tisíc věcí, deset tisíc let
Galerie hlavního města Prahy Dům U Kamenného zvonu
Vstupné 120 korun, výstava trvá do 6.června 2010
HODNOCENÍ MF DNES 90%





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.