Toto dílo má primát nejdéle běžící show v historii muzikálových produkcí. Od jeho vzniku v roce 1981 ho vidělo na padesát milionů diváků.
Z vinohradské tělocvičny se zkoušky koncem léta přesunou do divadla Milénium, kde by měly mít české Kočky premiéru v říjnu.
Producent Stanislav Aubrecht představitele hlavních postav ještě tají, nicméně dá se usuzovat, že budou zvládat taneční, herecký a pěvecký projev zároveň.
Tanečník a choreograf Pavel Strouhal vybral ze tří stovek lidí, kteří se přihlásili v konkurzu, zhruba padesát šťastlivců. S nimi několik hodin denně nacvičuje efektní sestavy.
Někteří si nové prvky osvojí okamžitě, jiní chvíli tápou. To se pak ozve choreografova poznámka: "Není to o náhodě - je to vedený pohyb, žádné plácání."
Po více než hodině zkoušení bez přestávky tanečníci začnou umdlévat.
Únava se nejvíce projevuje v těch krátkých okamžicích, kdy skončí jedna sestava a tanečníci se nadechují na druhou - tehdy dokonalá kočka, která ještě před chvílí v tanci divoce zatínala drápy, povadle skrčí ramena a taktak odklopýtá na konec tělocvičny.
České Cats měly být zprvu obrazem londýnské inscenace, která na scéně New London Theatre běžela jedenadvacet let a dočkala se bezmála devíti tisíc představení.
Za deset let, kdy Stanislav Aubrecht usiloval o licenci, se však podmínky změnily a majitelé práv tvůrcům povolili mnohé. "Máme úplnou volnost v režii, scénografii a choreografii," říká Strouhal, který je též spoluautorem stepařské showWings.
A jaké je jeho pojetí? "Kočky jsou o stylizaci. Stylizace v nich není jen skrytým významem, ale tím hlavním." Muzikálu chtějí čeští inscenátoři vtisknout více smyslu pro humor, i když, jak podotýká choreograf, je to příběh mezinárodní: "Kočky běhají po smetištích všude."
Základní příběh je poměrně jednoduchý začíná půlnočním setkáním, na němž kočky v rámci své velké výroční oslavy vybírají ze svých řad jednu, jež dostane příležitost žít nový život. Libreto podle anglického spisovatele Thomase S. Eliota čítá dvacet šest kočičích postav.
Jejich charakter se odráží už v hravých jménech, která do češtiny převedl Michael Prostějovský. Tak třeba Rozumbrad, Grizabella, Viktorie, Demetra či Bombabarbína.
