Plzeňský festival, ač má na tuzemské poměry nemalý rozpočet, si oproti zahraničním souputníkům příliš vyskakovat nemůže. Nabídka je vždy výsledkem kompromisů - nejen finančních, ale též prostorových: Plzni citelně chybí ještě jedno multifunkční divadlo určené pro "alternativnější" produkce.
Na to trochu doplatila třeba pražská DAMU s výtečnou inscenací Nestyda, na druhou stranu skvělá Pitínského Nora hraná na opuštěném nádraží jako by v neútulném syrovém prostoru dostala ještě jeden plán.
Takový "domeček pro panenky" ještě násobí klam, v němž Nora žije. Problémem komorních představení obecně však zůstala malá kapacita versus enormní zájem diváků.
Nakonec se o nejsilnější zážitky postaraly především domácí inscenace - ať již to byl Morávkův Kníže Myškin je idiot nebo loutkový komiks Rocky IX Buchet a loutek.
Napjatě očekávaného Othella Eimuntase Nekrošiuse z Litvy, zrušeného kvůli úrazu, slibují organizátoři příští rok - inscenovaná poema Jaro taktéž v Nekrošiusově režii plná nesrozumitelných a překvapivě vizuálně chudých obrazů nebyla dostatečnou náhradou.
Nepřesvědčil ani Revizor v režii Valerije Fokina - artistní inscenace přes skvělé výkony herců i pěveckého kvinteta působila zcela chladně.
