Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O nafukovací estetice Kateřiny Vincourové

aktualizováno 
- Tvorbu Kateřiny Vincourové od začátku pronásleduje záhada vnitřního prostoru - zakázaného, nedostupného, či naopak bezpečného území uvnitř. Tři nové práce, jež tvoří autorčinu samostatnou výstavu na Staroměstské radnici, stvrzují takový přístup výkladu už jen tím, že jde o nafukovací objekty, jejichž tvar a forma se tedy vytváří zevnitř a zevnitř rovněž drží. A stejně jako dřívější realizace, i tentokrát jsou díla především výrazem psychického, projekcí emocionálního naladění.
Jsou tu okouzlení i úzkost vyvolávané snadností pseudokomunikace, světem reklamy a lákavě zbytnělého povrchu "příjemných" věcí. Konceptuální složka díla, jež by zpracovávala racionálně uchopený problém prostřednictvím vizuálních prvků, se omezuje na zdůraznění kontrastu mezi vnitřkem a vnějškem. To, co je uvnitř, je dostupné pohledu, ale přitom nedosažitelné křehký vnitřek tu chrání obal, jenž "předmět naší touhy" vlastně nahrazuje.
Nicméně výtvarné pojetí vystavených objektů spočívá samo v sobě. Dvě předimenzované sportovní kabely od firmy Nike a mobilní telefon zmutovaný v kombinaci pavouka a vesmírné lodi - jimž předcházela autorčina variace na módní Malibu jako zástupný symbol příjemného pobytu někde v Tichomoří - vystavují pohledu především své nesporné estetické kvality. I když upozorňují na iluzornost toho, co vyjadřují, bereme je nikoli jako díla kritická, ale afirmativní. A jako umělecká díla mohou na rozdíl od svých předobrazů to, co nabízejí, splnit. Pokud žijeme teď a od umění nečekáme spásu.
Je ovšem otázka, zda se s tím lze spokojit v kontextu současného umění. Objekty spočívají samy v sobě až příliš. Diskuse, kterou lze nad nimi vést, by se měla týkat také toho, co zvolená forma přináší. Uklidňující a neproblematické formální řešení se zdá být koncem devadesátých let přece jen trochu málo. Svět ani historie umění nejsou místa, jimž lze uniknout.
Souvislosti vystavených objektů s některými utopickými nafukovacími projekty ze šedesátých let či s provizorní nafukovací halou Jana Kaplického jsou evidentní, avšak autorkou nereflektované.
Jestliže práce Kateřiny Vincourové vznikly v téhle podobě právě v těchto měsících, schází jim přece jen něco podstatného.
Můžeme je sice považovat za Pichlera či Filka devadesátých let - avšak pozitivní sebestřednost, která tvořila pevný základ jejích předchozích realizací, tentokrát naznačuje možné nebezpečí spoléhání se na psychologismus a intuici. V budoucnosti by právě v jistém druhu estetického autismu mohl ležet kámen úrazu.

Kateřina Vincourová: Call. Galerie hlavního města Prahy (Staroměstská radnice 2. patro). Výstava se koná do 13. června.
Autor:



Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

Dámský klín i zrádné spirály. Zakázaní slovenští umělci vystavují na Kampě

Z výstavy Hommage à Peter Vajda

Letošnímu létu v pražském Museu Kampa bezesporu kraluje britský „fotograf královen“ Cecil Beaton. Přesto se v druhém...

Na Slovensku žádají konec výstavy Ringo Čecha. Není to umění, argumentují

František Ringo Čech v ostravské galerii Chagall.

Zaměstnanci Liptovské galerie P. M. Bohúňa se distancovali od výstavy Františka Ringo Čecha, která je zde k vidění od...

VIDEO: Nahé ženy jsou u nás naposledy. Organizátoři lákají i na orgasmy

Na výstavě Voayer ukazují dívky vše, co se ukázat dá.

Voayer: Poslední výstava skutečných nahých žen. Nekompromisní název láká diváky na kontroverzní výstavu, která k nám...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz